Ze života Ver.

mlha

Bílá skála

Bílá skálaNašlapáno: 2 km
Stoupání: cca 70 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne – tam a zpět

Bílá skála se nachází v Přírodním parku Radeč nedaleko obce Sklená Huť a je z ní pěkný výhled směrem k Plzni.

Venku je vedro, proč nezavzpomínat na loňský únorový výlet :) To jsme se toulali po horním toku Berounky a zde jsme strávili druhou noc. Teplo nám bylo jen cca půl metru od ohně a dvě/tři vrstvy oblečení na sezení a stání na místě už přestávaly stačit. Holt druhá noc venku a v poměrně nízkých teplotách nás začínala dobíhat. Během sledování západu slunce a ohřívání večeře se prudce ochladilo, všechno, co jsme měli mokré či navlhlé zmrzlo.

Když jsme ráno vylezli ze stanu, jasnou oblohu nahradila hustá mlha.

 

Krkonoše (inverze a západ slunce na Sněžce)

Pomezní Boudy > Nad Sovím s. > Jelenka tur. ch. > Svorová hora > Sněžka > Jelenka tur. ch. > Pod Jelenkou > Pomezní Boudy

Krkonoše (inverze a západ slunce na Sněžce)Našlapáno: 16,5 km
Stoupání: cca 820 m
Náročnost: střední
Okruh: ano

inverze
západ slunce z nejvyšší hory ČR
cesta dolů s minimem světla…
…co víc si přát :)

Konečně jsem se vypravila napravit jednu ostudnou záležitost, aneb poprvé jsem si vyšlápla na Sněžku.

Vyrazili jsme v celkem dobrý čas a roční dobu, neboť jsme na celé trase v jinak extrémně navštěvovaných Krkonoších potkali jen málo lidí. Cestou do výchozího bodu už jsme se to chystali i vzdát, vzhledem k nemožnosti rozumně zaparkovat v Peci pod Sněžkou. Nakonec jsme dojeli do Malé Úpy a zcela neplánovaně vyrazili z Pomezních Bud.

Cestou nahoru jsme se nemohli vynadívat na stále zřetelnější inverzi, z ničeho nic jsme s šedivého údolí vyjeli do hor pod modrou oblohou, a jen jsme doufali, že to vydrží, než na tu Sněžku dojdeme. Vydrželo. Časový plán (jít z celé trasy jen cca hodinu ve tmě) jsme neměli šanci dodržet, takže jsme se už cestou do prvního kopce rozhodli, že na Sněžce zůstaneme i na západ slunce. Jak se nám šlo 8 km ve tmě neznámým terénem s miniaturní baterkou, se dočtěte na konci :)

červená turistická značkaPomezní Boudy > Nad Sovím s. > Jelenka tur. ch.
→ 4 km | ↑ 280 m | ↓ 80 m

Z Pomezních Bud jsme vyrazili po červené směrem k Sovímu sedlu. Cesta stoupala plynule, poměrně rychle jsme zahřáli svaly a přizpůsobili tempo. Cesta po výstupu zase klesla k Sovímu sedlu, aby mohla stoupat k chatě Jelenka.

Brzy se začaly ukazovat první výhledy na mlhu válející se všude pod námi.

 

Nízké Tatry (Ďumbier + Chopok)

Trangoška > Chata M. R. Štefánika > Krúpove s. > Ďumbier > Demanovské s. > Konské > Chopok > Kosodrevina > Srdiečko

Nízké Tatry (Ďumbier + Chopok) Našlapáno: 15 km
Stoupání: cca 1510 m
Náročnost: kvůli sestupu citelná
Okruh: ano

Na Slovensko jsme vyrazili prakticky na otočku. Prodloužený víkend jsme zahájili koncertem. Den poté nás kamarád vytáhl na výšlap.

Výšlap na nejvyšší vrchol Nízkých Tater byl vlastně v pohodě ve srovnání se sestupem z Chopku po žluté. Rozhodně to ale stálo za to.

zelená turistická značka Trangoška > Chata M. R. Štefánika (1740 m.n.m.)
→ 3 km | ↑ 610 m | ↓ 60 m

Trasu jsme začali na parkovišti u rozcestí Trangoška ve výšce cca 1130 m.n.m. a vydali se po zelené na Chatu M. R. Štefánika nacházející se o 610 metrů výše. Na třech kilometrech je to celkem slušné táhlé stoupání. O to zajímavější to začalo být zhruba v polovině, kde jsme narazili na hromadu dřeva pro chatu. Za každou kládu o hmotnosti cca 15 kilo dostane nosič za odměnu čaj (velmi dobrý mimochodem). Pro netrénované jedince z ČR to znamenalo časovou náročnost větší, než odhadují rozcestníky. Nu nakonec to skončilo tak, že polovinu z toho největšího stoupání je odnesl náš kamarád jako hrdý syn Nízkých Tater obě najednou. Kolemjdoucí se s ním fotili a dočkal se zasloužených ovací jak cestou, tak na chatě :) Jelikož jsme mu s touto náloží konečně i my stačili, měli jsme čas si užívat výhled do údolí.

 

Orlické hory – Velká Deštná

Deštné v Orl. h. > Luisino údolí > Velká Deštná > Šerlich – sedlo > Šerlišský mlýn > Deštné v Orl. h.

Orlické hory - Velká Deštná Našlapáno: 13 km
Stoupání: cca 470 m
Náročnost: mírná
Okruh: ano

Okruh jsme zvolili jako rychlovýšlap. Počasí bylo mlhavé, nicméně tuto trasu už jsme jednou zdolali, takže nám o ty výhledy zase tolik nešlo. Pro porovnání článek zde.

modrá turistická značkazelená turistická značka Deštné v Orl. h. > Luisino údolí > Velká Deštná (1115 m.n.m.)
→ 4 km | ↑ 420 m | ↓ 10 m

Ten den jsme měli ještě nějaké zařizování, do Deštného jsme tedy dorazili až o půl čtvrté odpoledne. O hodinu později už jsme měli stoupání za sebou a kochali jsme se mlhou na Velké Deštné. Lehoučce náročné to bylo, ne však tolik, abychom měli potřebu si nahoře odpočinout.

V Luisině údolí se hory skrývaly v mlze.

 

Jizerské hory

Josefův důl > Kristiánov > Nová Louka > Olivetská hora > Bílá kuchyně > Ptačí kupy > Holubník > Sedlo Holubníku > Černá hora > Rozmezí > Čihadla > Mariánskohorské boudy > Protržená přehrada > Josefův důl

Našlapáno: 36 km (6,5 + 29,5)
Stoupání: cca 900 m
Náročnost: citelná
Okruh: ano

36 km + 3 další k autu bez krosny
20 kilo na zádech
cca 2 hodiny nekvalitního spánku…
…prostě výlet k nezaplacení :)

Žlutá turistická značka Modrá turistická značka Josefův důl > Kristiánov > Blatný rybník
→ 6 km | ↑ 280 m | ↓ 130 m

Původně jsme chtěli začít v Bedřichově. Debilnější místo jsme si asi zvolit nemohli. I mimo sezóny je povoleno stát pouze na vyhrazených parkovištích. Ta buď patří penziónům a tudíž by na nich normální smrtelník neměl stát, nebo jsou placená. Stejný problém nás provázel i v Hraběticích a zaparkovali jsme až v Josefově dole. Původní trasu jsme tak museli upravit. Do místa, kde jsme chtěli přespat, jsme neměli čas se dostat. Tak jsme se vydali po tmě kamsi k přehradě po žluté a dál pokračovali až k Památníku sklářství v Jizerských horách v Kristiánově. Z něj jsme po modré šlapali po místní málo využívané silnici a okolo půlnoci si ustlali, kde se nám to zrovna líbilo. Že se nacházíme vedle rybníka, jsme zjistili až se svítáním :)