Znáte bohy svých předků?

Člověk zná odmala mýty a legendy Řeků, zná bohy starých Římanů i Egypťanů, vždyť Staré řecké báje a pověsti snad četl každý… Nabízí se otázka, zda lidé nezajímající se přímo o slovanskou mytologii někdy slyšeli o víře a mýtech svých předků – starých Slovanů? Snad by většina uměla vyjmenovat ještě Ódina a Thora u Vikingů, slovanská božstva jsou však mnohým nezasvěceným neznámá.

Předpokládám, že někteří alespoň slyšeli o Perunovi či Radegastovi, pochybuji však, že vědí, podle čeho se jmenuje ulice Na Žertvách. Vzhledem k tomu, že ten, kdo tyto informace nechce podrobné a hledá pouze stručný základ, si tento článek o Perunovi asi nepřečte. Rozhodla jsem se proto sepsat stručný přehled slovanských bohů.

Na úvod nutno podotknout, že pramenů k čerpání informací není mnoho, krom toho badatelé věnující se problematice slovanské mytologie do svých zápisků a knih uvádeli své domněnky, úsudky a názory tam, kde chyběla fakta. Z toho se dá usuzovat, že už tak nevelké množštví literatury, které se bohy pohanských Slovanů zabývá, obsahuje ještě k tomu mnohdy nepřesné či zkreslené informace. V celkovém kontextu tak působí až absurdně fakt, že se nějaké zaručenější informaci dočteme v kronikách a textech právě křesťanů.

Území, které Slované před christianizací obývalí, je obrovské. Vedle hlavních bohů společných pro většinu osad, společenstev a kmenů se objevuje mnoho dalších, kteří byli uctíváni jen v některých oblastech.

Hlavní bohové (zmínky o nich se našly ve všech slovanských sídlech)

Svarog

– otec bohů, stvořitel světal i lidí, vládce slunce a ohně
– zaznamenán zejména ruskými rukopisy
– kupodivu uctíván jen menším počtem Slovanů, časem ustoupil do pozadí

Perun

– hromovládce, vládce bouří i blesků a pravděpodobně i dešťě
– vyobrazen bývá se sekerou, je mu zasvěcený dub a tradičně mu byl obětován býk
– jedná se o boha převážně východních Slovanů, jehož kult přetrval i do pozdějších křesťanských časů

Svarožic (Dažbog, Radegast)

– dle jména se usuzuje, že se jedná o Svarogova syna
– původně předával lidem světlo a teplo
– později se byl uctíván dle potřeb jednotlivých kmenů
– Svarožic je nejspíš totožný s bohem ruských kmenů – Dažbogem

Jar

– bůh nové vegetace

Mokoš (Mokuša)

– bohyně země, plodnosti, luny a osudu
– dárkyně vlhké úrodné země, strážkyně porodu, ochránkyně ovcí
– u nás najdeme kopec Mokošín (u Přelouče), na Rujáně zase Mukus

Veles (Volos, Vels)

– bůh podvětí i statků, plodnosti a úrody, lesa, obchodu, básníků i bardů
– ochránce skotu i majetku
– jeho typickým symbolem byly dobytčí rohy
– po christianizaci dostal status démona či ďábla
– najdeme horu Veles v Bosně, město Veles v Makedonii a u nás obec Velešovice (Morava) či zřícenina hradu Velešov

Další bohové (méně důležití vyskytující se též na všech slovanských územích)

Bělbog

– bílý bůh světla a dobra
– vyobrazen jako stařec v bílém, s dlouhým bílým vousem a květinovým/vavřínovým věncem na hlavě

Černobog

– černý bůh tmy a zla
– protistrana k Bělbogovi
– vyobrazen jako stařec v černém, s černými vlasy i bradou, někdy měl hlavu černou celou.

Morana

– bohyně smrti
– na konci její zimní vlády – na začátku jara – se obřadně pálí či hází do vody (tento zvyk se dodržuje dodnes)

Rod

– bůh zrodu

Místní bohové (uctívaní pouze v některých oblastech)

Bohové východních Slovanů:

Chors (Chrs, Chers, Churs, Chros)

– nejspíš bůh slunce
– uctíván především na území dnešního Běloruska a severního Ruska

Stribog

– bůh větru (pravděpodobně)
– jménem připomíná iránského boha Stríbagha

>Bohové Velétů

Svantovít

– bůh hospodářství i válek
– symbolem je bílý kůň (na němž jezdí) a meč
– jeden z nejvýznamějších pobaltských bohů s centrem v Arkoně (ostrov Rujana)

Černohlav

– uctíván na Rujáně, někdy ztotožňován  s Černobogem

Porenut

– bůh plodnosti
– jméno odvozeno od Perunič (Perunův syn)

Porevít

– bůh nejasných funkcí, uctívaný na ostrově Rujana

Rujevít (Rugievit, Ragievit, Rinvit)

– bůh plodnosti a války
– ochránce ostrova Rujana
– posvátným zvířetem je bělouš

Bohové Obodritů

Podaga

– bůh lovu, rybářství, hospodářství a počasí

Prove

– bůh spravedlnosti  a práva
– přísahat na jeho jméno se považovalo za nebezpečné

Živa (Siva)

– bohyně plodnosti
– vládkyně životních sil a růstu
– u nás nazývána Krasopaní

Bohové Pomořanů

Jarovít (Gerovit)

– bůh plodnosti a války
– atributem je velký zlatý štít
– na jeho počest se konaly jarní slavnosti

Triglav (Trojan)

– kult rozšířen v ústí Odry (centra zámořského obchodu)
– vyobrazován je se třemi hlavami
– jeho symbolem je kůň se zlatým sedlem
– jeden z nejzáhadnějších slovanských bohů
– u východních Slovanů dle všeho bájný vládce země


Více informací hledejte na stránkách Rodné víry.

You may also like