Zchátralé rekreační středisko, přehrada Seč
U Sečské přehrady stojí chátrající rekreační středisko, radost pohledět a nafotit ;)
U Sečské přehrady stojí chátrající rekreační středisko, radost pohledět a nafotit ;)
Cestou z Košumberku jsme se vydali na blízký hrad Rychmburk, který dnes slouží jako domov důchodců. Naštěstí se dá bez problémů dostat na nádvoří i do hradního příkopu. Dobrovolné vstupné vybíraly dřevěné příšerky, které se nacházely i na nádvoří. V hradním příkopu se mají nacházet nějaká zvířata, zahlédli jsme sotva jediné. Vyfotili jsme tedy pouze hrad.
Na Košumberk jsme vyrazili znovu po dvou letech. Při první návštěvě se nám tam (až na to stupidní pódium) líbilo, ale měli jsme starý foťák, takže fotky odtamtud jsou děsivé (ostatně si je můžete prohlédnout zde). Podium tam stojí očividně každé léto, větší překvapením však bylo, že se tam staví. Okolo jedné bývalé budovy stojí trámy, kryje ji střecha, nechybí ani ochoz a jak jsme...
Z prvního lomu, kam jsme se chtěli podívat nejvíc, nás pár minut po příchodu vyhodil nějaký pán, že prý tam probíhá těžba a že vnikáme na soukromý pozemek a nevímcoještě… Těžby jsme si teda opravdu nevšimli, ale on byl tak snaživý, že nás málem přejel, jak za námi zuřivě couval, že jsme radši pokračovali k lomům dalším, které jsou zatopené, opuštěné a přístupné. Po cestičce,...
Židovský hřbitov se nachází přibližně 0,5 kilometru od centra obce Dřevíkov (nedaleko známého Veselého Kopce). Zaparkovat se dá přímo u polní cesty, která ke hřbitovu veden. Na tomto hřbitovu je zajímavá i vstupní budova s průchodem, ve kterém byly schovávány pohřební vozy.
Lom Dubová se nachází u Miřetic a je tam opravdu pěkně. Jediný průšvih byl, že jsem si ten den s sebou nevzala i druhý objektiv, stávající se na to vůbec nehodil – fotky zachycují jen minimum výhledu… Ze spoda mi to nestačilo, tak jsem si vylezla až nahoru na skály a fotila z vrchu. Nebylo to ale nic moc platné, výhled hatily větve a objektiv...
Nejdřív jsme šli okolo keltského oppida, ze kterého ale nezbývalo už nic, takže jsem jej ani nefotila. Pak jsme se vydali dolů k přehradě a les okolo cesty vypadal nachlup stejně (no dobře – hodně podobně) jako u té v Hostivaři. Vodní nádrž Křižanovice Cesta z Hradiště a zpět do Hradiště 0,5 km tam a 0,5 km zpět
Skanzen na Veselém Kopci je vcelku známý. Jsem tedy ráda, že jsme se tam konečně dostali a mohli si jej také prohlédnout. Postupovali jsem víceméně podle plánku, který jsme dostali u vstupu. U každého stavení nechybí popisek, který obsahuje informace o původním účelu a využití a také místo, odkud pochází. Objevíte zde i několik zvířat jako třeba ovce, slepice ba i párek volů. Vnitřky chalup...
Navštívili jsem zříceninu hradu Košumberk. Skvělý pohled ze spoda hatilo jakési podium grr…. U schodů nahoru visí cedule s nápisem “NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ”, kterou jsme si později vysvětlili po svém. Například jsme vlezli do podzemních prostor, které nejsou už delší dobu osvětleny. Schody se pomalu bortily a stěny zdobil mech a plíseň. Bohužel jsme s sebou neměli baterku a jediným zdrojem světla se stal blesk...
Máme rádi lesy, máme rádi skály. Tento výlet byl pro nás jako dělaný. Pár kilometrů lesem bylo příjemných už jen kvůli stávajícímu vedru. Cestou jsme potkali i několik pramenů, které nabízely výborné osvěžení. Cesta nebyla nijak náročná, později se táhla kolem skalisek až jsme došli ke skalnímu městu, kterému se říká Toulovcovy Maštale a je celé prakticky zapuštěné v zemi. Cesta zpátky jinou trasou byla...