Historie

Československé opevnění bylo projektováno k obraně víceméně celé délky tehdejších hranic, s vyjímaje některé těžko přístupné horské oblasti východního Slovenska a Podkarpatské Rusi. S opevněním se rovněž počítalo i ve vnitrozemí – jako s ústupovými příčkami nebo na obranu důležitých strategických bodů, např. známá Pražská čára. Nejpočetnější je pak lehké opevnění (dále jen LO), což jsou objekty s osádkou několika mužů, vyzbrojené kulomety a granátovými...

Beton Materiál tvořící objekty čs. opevnění je železobeton, tedy beton hustě protkaný armovacími pruty s průměry až několik centimetrů. Kvalita betonu byla testována, pokud beton nesplňoval odolnost 450kg/cm2 (tedy kostička prostého betonu o jednom centimetru krychlovém byla z jedné strany zatížena 450ti kilogramy), stavební firma betonující objekt platila pokutu. Vyjímečně se podařilo namíchat beton i o odolnosti 800kg/ cm2 . Při stavbě opevnění si civilní...

Malé pevnůstky s osádkou několika mužů rozdělujeme na dva typy: LO vz.36 Tyto velmi jednoduché objekty pro čelní palbu vycházejí konstrukčně z francouzských typů, mají nižší odolnost a jsou početně zastoupeny méně, než později budované LO vz.37. Mají jednu až tři střílny, namířené většinou čelem k nepříteli. Výzbroj měla být tvořena především starými těžkými vodou chlazenými kulomety vz.7/24 Schwarzlose, které byly v objektu umístěny na...

Objekty těžkého opevnění byly projektovány jako obrana především proti tankovým svazům nepřítele, proto byly budovány v místech očekávaného nejtěžšího útoku. Stálou posádku mělo tvořit i několik desítek mužů, téměř každý objekt měl vlastní vnitřní studnu, vlastní dieselagregát, vzduchotechniku s protiplynovými filtry, velké zásoby střeliva i potravin atp. Rovněž zbraně byly plánovány trochu odlišné od LO – dvojčata těžkých kulometů, protitankové kanóny, houfnice, minomety.. Dalším odlišným...

Definice tvrze československého opevnění je systém překážek a povrchových objektů v nejvyšší odolnosti propojených podzemím a tvořící tak samostatný bojeschopný celek. Povrchové objekty pak mají každý svojí specifickou funkci. Podzemí tvrzí mělo být podle typu půdy umístěno až 20m pod povrchem, tedy v hloubce naprosto nezasažitelné jakoukoliv dělostřeleckou palbou nebo bombardováním. Tvoří ho hlavní chodba začínající za vchodovým objektem, od které se odštěpují chodby k...

Pevnosti samozřejmě dodnes nezmizely. Většina lehkých i těžkých objektů chátrá, zarostlá houštinami, nechána na pospas svém osudu a ziskuchtivým parchantům odřezávajícím a prodávajícím železné prvky. Některé objekty byly za totality měněny ministerstvem obrany na protiatomové kryty (tvrz Hanička), některé lehké objekty ležící na pozemcích chatařů jsou využívány jako kůlny a některé dokonce jako příležitostná obydlí bezdomovců. Dodnes není s definitivní platností rozhodnuté, komu objekty patří....