Nečekala bych, že se tu kdy objeví nějaké informace o počítačové hře nebo dokonce její recenze. A vlastně bych už vůbec nečekala, že si nějakou nově vydanou hru nejenže koupíme, ale že kvůli ní i sestavíme komp, na kterém poběží, a také, že si na to hraní někde vyhrabeme čas. Inu stalo se, Kingdom Come: Deliverance jsme prostě doma nemohli přejít bez povšimnutí.

Hra ze středověkého Posázaví

Kingdom Come: Deliverance je unikátní projekt, který vás zavede do českého středověku, konkrétně do začátku 15. století do oblasti Posázaví. Máte zde možnost prohlédnout si virtuální rekonstrukci Ratají nad Sázavou, Stříbrné Skalice, Talmberku, Sázavy a Sázavského kláštera, Ledečka, Úžic a několika dalších obcí. Krom toho se seznámíte s typickým řemesly a budete plnit očekávatelné, ale i celkem bizarní úkoly. Součástí je i nenásilné nastínění historických okolností.

Je to pár let, co jsme doma zaregistrovali, že se připravuje hra z českého prostředí. Screeny z ní a informace o plánovaném projektu nás dost namlsaly. Sem tam se někde objevila aktuální novinka, že se na hře stále pracuje, až byla před měsícem konečně vydána její finální verze. Téměř okamžitě se na youtube.com začala objevovat hráčská videa a stačilo málo k tomu, abychom se rozhodli, že tohle si musíme zahrát taky.

Abyste rozuměli, ve hrách jsem zatvrdla někdy v letech 2003-4. Jako nejnovější hry jsem hrála Sims 2 (rok vydání 2004), Gothic 2 (rok vydání 2002/2003) a Hidden & Dangerous 2 (rok vydání 2003), a to někdy před osmi lety. Od té doby jsem si párkrát z nostalgie dala pouze Diablo 2 a Baldur’s Gate 2 (oboje z roku 2000).

Nové hry nás doma za poslední léta nezaujaly. Hrací možnosti se zredukovaly na prostoduché klikání po vzoru konzolových her. Něco takového nás nelákalo, nechtěli jsme s tím ztrácet čas a vážně jsme si mysleli, že už jen tak něco hrát nebudeme. Z toho tak nějak vyplývá i to, že jsme na novou hru zcela postrádali počítač, který by splňoval její nároky. Investice tedy trošku nabobtnala, ale ono to sakra stojí za to.

Výlet do českého středověku

Hlavní linka příběhu se opírá o události roku 1403. Na českém trůně sedí syn Karla IV. – Václav IV., kterého se snaží sesadit jeho bratr Zikmund. Václava nejednou unese a uvězní a také vtrhne do českých zemí, kde jednoho dne vyplení, vyvraždí a vypálí Stříbrnou Skalici za pomoci velké armády Kumánů zaplacených kradeným stříbrem. V té době ve Skalici vládl Racek Kobyla, který se ukryje v hradu a za bouřlivé noci se mu podaří prchnout do Ratají nad Sázavou.

Hlavní postava hry (tzn. vy) pochází právě ze Skalice, z rodiny kováře, a v úvodu hry prchá krátce po začátku útoku varovat blízký Talmberk. Nedlouho na to se dostává i do Ratají a vstupuje do služeb Racka Kobyly.

V některých recenzích se dočtete, že se ve hře moc mluví a má moc „příslušenství“ (čitelné knihy a hodně informací v Kodexu). Já to však vítám. Během těch rozhovorů si člověk osvěžuje znalost vlastní historie. Neumím si představit zábavnější učebnici dějepisu než tento příjemný výlet do středověku :) Koho to nebaví, může rozhovory přeskákat pomocí Esc.

Virtuální rekonstrukce na základě historických pramenů

Virtuální rekonstrukce měst, hradů a dalších staveb a míst respektují dostupné informace v historických pramenech a poznatky archeologů a historiků. Na každém kroku je vidět smysl pro detail, nechybí historická řemesla nebo třeba štíty s cechovními znaky.

A na úvod musím pochválit ještě jednu věc, a tou je realistický obraz toho, co znamená nějaké místo vyplenit, vypálit a vyvraždit. Často se člověk někde dočte, jak byl ten a ten hrad roku 1234 dobyt, jak bylo to a to město vypleněno a vypáleno, ale pod tou strohou informací už si všichni nepředstaví to, co to znamená doopravdy. Hra hned na začátku umožňuje si to tak trošku zažit. Utíkat v noci za deště mezi hromadami mrtvol, kdy okolo vás ještě doutnají ohořelé budovy, je přinejmenším zajímavý zážitek.

Ve hře zcela chybí dětské postavy. Na jednu stranu je to škoda – např. dětské hry na venkově nebo pracující matky s uvázanými dětmi na sobě by byly příjemnou kulisou navíc. Na druhou stranu by je šlo bez obtíží vraždit jako jiné postavy a nevyhnul by se jim ani ten masakr na začátku. Ve skutečnosti v historii na ně také nikdo ohledy nebral, takže je škoda, že jejich zbytečné oběti tímto způsobem nelze ani připomenout a uctít. Nicméně při představě, že nebudou ušetření výše uvedeného vypálení a vyvraždění Skalice na začátku, případně že by je tam šlo bez potíží vraždit hlava nehlava, to by asi nejednomu hráči hnulo žlučí. Hra by se kvůli tomu také na mnoha trzích mohla dočkat zbytečně zákazu, takže je to pochopitelné.

Hrací možnosti – realističnost tak akorát

Hlavní linka je prý poměrně lineární a očekávatelná. V dnešní době by ale bylo očekávané snad všechno, takže tuto informace v různých recenzích berte klidně s rezervou. Já hlavní klady této hry stejně vidím jinde – ve vedlejšího úkolech a aktivitách, v systému soubojů a v tom všem okolo, no a hlavně také v tom, že se jedná o naši zem a naše dějiny.

Během hraní se můžete klidně dát na dráhu urozeného člověka (budou-li vám to ostatní žrát), na dráhu bandity a zlodějíčka, který vybírá kapsy a truhly, nebo na dráhu počestného mladíka, který si buduje ve městech dobrou reputaci a vše řeší diplomaticky, no a klidně to můžete zkombinovat všechno dohromady. Prostě můžete stát na obou stranách zákona i někde mezi a celý herní svět se podle toho bude chovat.

Hlad a čistý zevnějšek

Co se realističnosti týče – každá postavička má svůj denní program, takže ji nemusíte v každou denní dobu potkat na stejném místě. Každá postavička reaguje jinak i podle toho, jakou máte reputaci ve městě. Od vašeho vzhledu se pak také odvíjí kde co, jiné postavy si všímají toho, že jste zašpinění, zakrvácení. Stejně tak si všímají výzbroje. 

Hlavní postava je celkem často hladová, na potřebu hladu upozorňuje a je-li hladová, klesá jí vydrž. Z lehčích zranění se poměrně snadno vylížete, na vyléčení těch vážnějších je dobré navštívit lázně. A léčba zabere nějaký čas. Na zraněných nohou se špatně utíká, moc to nejde. Na krvácející rány je potřeba přiložit obvaz, jinak vykrvácíte. A třeba takové jídlo se časem kazí a ze zkaženého jídla se můžete otrávit.

Zkušenosti a trénink přidávají na síle, obratnosti a různých dovednostech, to je asi očekávatelné. Nicméně se může snadno stát, že se zamotáte do něčeho, na co nestačíte. Hra totiž hráče nevodí za ručičku. Hlavní dějová linka je sice daná, ale vedlejší úkoly je možné plnit prakticky kdykoli a ne všechny jsou zcela primitivní pro nezkušeného syna kováře.

Že je té realističnosti podle někoho až moc? Tak si představte, že byste třeba ještě museli řešit ustájení koně v každé lokaci, jeho žrádlo a vlastně i to, že si ho musíte pořád hlídat. Tady vám přiběhne na zapískání i přes celou mapu. ;) A nemusíte hledat místo, kde se vyprázdnit, tuto potřebu postavy rovněž nějak postrádají.

Střílení z luku

Pro někoho automatické a podobné realitě, pro jiného vůbec. Pro mě to byla otázka chvilky cviku, po několika pokusech už jsem bez problémů lovila králíky i vysokou. Doporučuji si jít zahrát špalkovanou do Ledečka. :)

Při dlouhém držení natažené tětivy začne docházet stamina a začnete se klepat. Ze skutečného střílení mám podobné zkušenosti, zejména tedy ze silnějšího luku. Nejlepší je přibližně namířit, natáhnout, letmo zkontrolovat směr a rovnou bez otálení vystřelit, ve skutečnosti i ve hře.

Systém soubojů

Systém soubojů se zbraní, se zbraní a štítem či pouze pěstmi a kopy je velmi propracovaný. Směr úderu se vybírá myší, zároveň je dobré se krýt a naučit se tzv. dokonalý kryt (krytí provedené až ve chvíli, kdy soupeř útočí) a nějaké ty finty. Všechno je možné a chvíli trvá, než to člověk ovládne. Naštěstí je k dispozici cvičiště k pilování techniky.

Líbí se mi to. Není to jen obyčejné mlácení hlava nehlava jedním či dvěma tlačítky, je potřeba se pohybovat, mít dobrý postřeh a přemýšlet u toho. Není to lehké a o to je to zábavnější.

Různé řešení problémů

Nejde vám páčit zámky? Páčit je vás nikdo nenutí.
Nejde vám střílet z luku? Nemusíte z něj střílet, např. maso pro některé úkoly jde koupit.
Nejde vám ani boj? Můžete utéct nebo se z toho vykecat.

Těch možnost a cest, jak různé věci vyřešit, je hned několik. Každý si může vybrat, každý může zkoušet.

Vedlejší úkoly nejsou na jedno brdo

Vedlejší úkoly můžete získat prakticky na každém kroku, zároveň je však nemusíte přijmout, nemusíte je ani vykonat (kdo ale ví, co se pak stane, že ano) nebo je můžete vykonat různými způsoby. Samozřejmě se najdou i klasické úkoly jako – běž tam a tam, vypátrej toho a toho a zab ho, nicméně se častěji najdou daleko zábavnější a zajímavější úkoly. 

Bacha, spoiler.

Nechci vyzrazovat, co všechno si můžete vysloužit jako vedlejší úkol, ale pro představu jich přece jen pár uvedu, např. tedy: hlídkovat na hradbách v noci, vyplet zahrádku, užít si večer s knězem v hospodě a pak za něj odsloužit mši, starat se o raněné v klášteře nebo ukrást pro rozmazleného panského fakana víno na rychtě (s ním je taky legrace).

Pokud vám nevadí přijít o překvápko nebo se naopak chcete navnadit onou scénou s knězem, tady je celá ke zhlédnutí:

Konec spoilerování.

Grafika, detaily

Ještě pár slov ke grafice. První, čeho si člověk všimne, je, že se všechno hýbe. Stromy, keře, kytky, tráva, zvířata, lidi, voda,… všechno!

Světlo, svítání apod.

Kapitolou samo o sobě je světlo. Postupné svítání, kdy se slunko dere nad obzor a na všem okolo se mění odstíny růžové/oranžové (podobně tak, když slunce večer zapadá). Okolo začnou po tiché noci zpívat ptáci, jak to člověk zná ze skutečnosti. V noci se odráží matné světlo měsíce. Oheň ze svíček nebo z loučí se odráží od všeho lesklejšího, z pochodní odlétávají jiskry.

Stíny

Další věc, která mě tak trochu fascinuje, jsou stíny. Stíny se v závislosti na světle zkracují i prodlužují a dělají přesně to, co dělá postava.

Voda

No a jedna z dalších věcí, které obdivuju ve hře každou chvíli, je voda. Zurčící potůčky, líně tekoucí Sázava, všechno to vypadá dost reálně. Odráží se od toho světlo, zvuky tekoucí vody samozřejmě nechybí.

Lesy, rostliny

Velkou plochu herní mapy zaujímá les, který se tvořen se stejnou precizností jako všechno ostatní. Stromy šumí, na některých místech nechybí téměř neprostupné houští, někde rostou listnaté stromy, jinde jehličnany. Na zemi roste tráva, bylinky, kytky a vše tak nějak tam, kde byste je hledali.

Zajímavosti

Nu a ještě jeden příjemný bonus je třeba zmínit, a tím jsou všudy přítomné (ač občas dobře skryté) zajímavosti.

Někde narazíte na osamělý hrob, jinde na mohylu, na rozbitý vůz u cesty, nechybí ani vtípek v podobě nehody čarodějnice na koštěti a co mě jako slovanského pohana (rodnověrce) zejména potěšilo, jsou pozůstatky slovanských obřadišť.

 

Pokračovat v popisu by se dalo ještě dlouho, ale tohle snad bude stačit. Prostě nás to doma chytlo a každou chvíli se přesvědčujeme, že investice (ani té nejdražší v podobě času) nemusíme litovat.

Pusťte si to s německým dabingem a českými titulky, s angličtinou to vypadá vážně divně.

Jo a nehrejte to na konzolích, je tam podle všeho výrazně horší grafika a absence klávesnice dělá z některých úkonů nadlidský výkon. Tahle hra patří na počítač s pořádnou grafárnou (na 1920×1200 při High detailech v pohodě stačí nVidia GTX 1050 TI 4GB, která je normálně dostupná a dá se koupit i přes kryptohorečku).

Shrnutí

+ Grafika, detaily.
+ Hra nevodí hráče za ručičku, hráč musí přemýšlet a může si dělat věci po svém.
+ Netradiční úkoly, žádná jednotvárná střílečka.
+ Vedlejší volitelné aktivity jako je páčení zámků, alchymie, bylinkářství a různé možnosti jak skillovat postavu.
+ Náročnější na osvojení si boje i střelby z luku – není to nuda.
+ Humorné scénky a doprovodná videa.
+ Dobrá učebnice dějepisu, respektování historických pramenů a archeologických poznatků.
+ Prostředí naší země, naše dějiny.

– Žere to čas. Hodně času. Ke hře by měli přidávat ještě něco na jeho zastavení. :))
– Sem tam nějaký bug, zatím jsme však nenarazili na žádný zásadní, pouze drobnosti (hrajeme s patchem 1.31).
– Chybí staročeský dabing (chybí teda i český dabing). Nejlepší by byla kombinace staré češtiny (vč. pěkných jevů, jako jsou dvojné číslo a aorist), latiny a němčiny, ale to už bych asi chtěla moc :)

Závěrem

Ještě bych chtěla závěrem uvést 2 věci.

1. Jsem skutečně ráda, že se autoři nedali a nepodlehli nátlaku kritiky, že jsou rasisti, protože ve hře se vyskytují pouze běloši. Ano, je opravdu divné a rasistické, že se ve středověké Střední Evropě běžně nepotulovaly skupiny různých menšin. Svět je v některých ohledech už vážně v prdeli (články třeba tu nebo tu).
2. Až si kus odehrajete, jeďte se podívat na ta místa okolo Sázavy, která si ve hře projdete. Budete mít pocit, jako byste tam před nějakými 600 lety žili.
   Na srovnání screenů a fotek z výletu můžete pokračovat na článek – Z Ratají n. S. přes Sázavu do Stříbrné Skalice.

 

Díky Vávrovi a celému týmu, že neustoupili nátlaku nesmyslné politické korektnosti a díky za skvělou hru!