Zatopené dálniční mosty a historie dalnice D1, to je téma tohoto článku. Pokud máte v povědomí informaci, že se u nás dálnice začaly stavět někdy v 60. letech 20. století a že za ně vděčíme komančům, zřejmě vás překvapí fakt, že část dálnice D1 vznikla již během 2. světové války, některé úseky dokonce ještě před ní. Právě z této doby pochází i 2 nepoužívané a částečně zatopené mosty, které se nachází na vodní nádrži Švihov. Některé části dříve budované dálnice nebyly v 60. letech použity a dálnice dnes vede jinudy. Tyto relikty jsou připomínkou toho, za jakých okolností D1 začala vznikat.

Článek se týká zejména mostů, které dříve vedly přes Sedmpanský a Sedlický potok, avšak bez trochy historického pozadí by to nešlo (fotografie mostů ze současnosti naleznete ke konci článku).

---

Myšlenka dálnice napříč Československem

Myšlenka dálnice spojující západ Čech s východem Slovenska či Podkarpatskou Rusí se zrodila ještě dříve – v roce 1935 (projekt „Národní silnice Plzeň – Košice“ a návrh silniční magistrály Cheb – Chust) a v roce 1937 (dálková silnice „Cheb – Velký Bočkov“). Reálně projektovat se začalo i přes schválení Mnichovské dohody (září 1938), a to krátce po zabrání Sudet. V plánu byly úseky Pražský okruh, Praha – Jihlava, Jihlava – Zástřizly, Zástřizly – hranice Slovenska. V té době byla vyprojektována i německá autostráda z Breslau (dnešní Wroclaw, Polsko) přes území našeho státu do Vídně. Dálnice se měly křížit u Brna.

Výstavba dálnice Praha – Brno za Protektorátu

1939

Po zabrání zbytku našeho území Německem (březen 1939) se s plánem na výstavbu dálnice pokračovalo, projekt však musel být přepracován, aby odpovídal možné maximální rychlosti 160km/h (do té doby se počítalo pouze se 120km/h). Práce na výstavbě vybraných úseků dálnice začaly v květnu 1939 a podílely se na nich i firmy, které zajišťovaly výstavbu pohraničního opevnění. Na předem rozdělených úsecích dálnice pracovalo najednou 21 firem (okolo 1800 lidí).

1940

Do poloviny roku 1940 byly z velké části hotovy veškeré zemní práce u Prahy, v oblasti Říčan byly již vybetonované odstavné pruhy. Některé mosty (ať už ty vedoucí silnici přes dálnici nebo dálnici přes vodní toky) byly rozestavěny, některé již dokončeny. Zdárně pokračovaly práce i v hornatější oblasti dále od Prahy. Během léta 1940 se však nahromadily problémy. Kromě dlouhodobě chybějící pracovní síly (za což mohly z velké části odvody) inspekce tehdy zjistila vážné nedostatky v zemních pracech a pozastavila betonáž vozovky. Na některých částech vázly dodávky kvalitní oceli a ke konci roku vázly i dodávky cementu, a to na celé stavbě. Rozestavěné mosty bylo třeba zakonzervovat, aby přečkaly zimu.

Ve stavbě se pokračovalo z kraje roku 1941, ačkoli podmínky ztížila silná sněhová pokrývka. V tomto roce mj. vznikl velký obloukový most přes údolí potoka Šmejkalka u Senohrab. Stejně tak probíhala výstavba dvou mostů v oblasti Želivky – menšího přes Sedmpanský potok a velkého přes údolí Sedlického potoka (to jsou ty dva mosty, o kterých tento článek primárně pojednává). 

1941

1. 8. 1941 však výstavbu dálnice zastavil zákaz staveb platící pro veškerou výstavbu dopravní infrastruktury. V té doby bylo rozestavěno 77km dálnice Praha – Brno. Na základě žádosti Generálního ředitelství stavby dálnic byla udělena výjimka pro všechny rozestavěné úseky, avšak již nebyla zajištěna žádná podpora na zaopatření pracovní síly a pohonných hmot pro stroje a nákladní auta. Práce nepokračovaly dlouho. V září byl do funkce zastupujícího říšského protektora jmenován R. Heydrich a o měsíc později vešel v platnost zákaz používání cementu, stavební sezóna tedy skončila již v říjnu.

1942

Na jaře 1942 probíhaly jen drobné práce. Udělování výjimek ze zákazu stavby bylo výrazně zpřísněno. Práce ve větším rozsahu pokračovaly pouze na 3 obloukových mostech – přes údolí Šmejkalky, přes údolí Sedlického potoka a přes údolí Želivky. Na dalších úsecích byly povoleny pouze uklízecí nebo zajišťovací úkony.

Definitivní konec prací v tomto období nastal na 30. 5. 1942 (tedy po atentátu na Heydricha).

Výstavba po válce do roku 1950

Krátce po válce se sice uvažovalo o pokračování výstavby, avšak s původními parametry odpovídajícími maximální rychlosti 120km/h. Během roku 1946 probíhaly zejména menší a udržovací práce na několika rozestavěných úsecích, zároveň se však pokračovalo mj. se stavbou mostu přes údolí Sedlického potoka a mostu přes údolí Šmejkalky. Plán na obnovu hospodářství v roce 1947 rovněž ještě zahrnoval stavbu dálnice. Únor 1948 se na výstavbě dálnice neprojevil hned, avšak v průběhu roku docházelo k postupnému omezování a personálním změnám na postech stavbyvedoucích z politických důvodů. Dokončování mostů probíhalo i v roce 1949, zemní práce však už pouze v malém měřítku (např. terénní úpravy mezi mosty přes Sedmpanský potok a Sedlický potok).   

Definitivní konec prací v tomto období nastal v druhé polovině roku 1950, kdy Ministerstvo techniky nahradilo Ministerstvo stavebního průmyslu, a to s dostavbou dálnice nepočítalo.

Mosty přes Sedmpanský potok a přes údolí Sedlického potoka

Most přes Sedmpanský potok byl na konci roku 1942 hotov ze 70%, vedlejší most přes údolí Sedlického potoka z 33%. Oba mosty byly před definitivním koncem výstavby v roce 1950 dokončeny. Někde se dočtete, že druhému mostu chybělo k dokončení 30 metrů a končí nedodělaný uprostřed přehrady, to však není pravda. Most jako takový dokončený je, dále by pokračovala dálnice na náspu, který už vybudován nebyl.

Rozpětí oblouku mostu přes údolí Sedlického potoka činí 100 metrů a někde se dočtete mylnou informaci, že se tyčil nad údolím ve výšce právě 100 metrů, což zřejmě vzniklo nepochopením tohoto údaje. Most má na výšku pouze čtvrtinu, tedy 25 metrů.

Na rozdíl od jiných dálničních staveb dokončených v téže době nebyly tyto mosty při znovubudování dálnice v 60. letech minulého století využity.

 

Ve stejné době, kdy socialistická vláda rozhodla o vybudování dálnice Praha – Brno, vznikl i návrh pro vodní nádrž Švihov, která dodnes zásobuje Prahu a její okolí pitnou vodou. V těchto místech se proto umístění původní dálnice od toho dnešního liší. Dálnice byla projektována a stavěna o pár set metrů východněji. Projekt postavených mostů nepočítal s jejich pobytem ve stojaté vodě a zabezpečení pro takové podmínky by stálo více peněz, než kolik stál odklon dálnice do jejího současného umístění.

Vzhledem k dokončeným nebo téměř dokončeným zemním pracem je dodnes na leteckých snímcích patrné, kudy měla dálnice původně vést.

Pro srovnání ještě letecký pohled z roku 1953 z kontaminace.cenia.cz:

A hybridní mapa pro lepší orientaci:

Mosty dnes

Uvedené dva mosty se nachází v ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov na Želivce se zákazem vstupu (bez povolení riskujete pokutu). Přistup k nim je možný z obce Hulice dvěma způsoby – přes pole rovnou do lesa k přehradě a podél dálnice po širší cestě.

První cestou se člověk dostane k menšímu z mostů, tomu přes bývalý Sedmpanský potok. V letech s nižším stavem vody (jako letos) je možné si jej prohlédnout i zespod. V letech s vyšším stavem vody jsou pilíře zatopeny zhruba do 1/3.

Přes most se dá pokračovat lesem po náspu podél vyhloubeného tělesa dálnice přímo k druhému mostu. Terénní změny a nedokončené práce jsou zde jasně patrné.

Most přes bývalé údolí Sedlického potoka se z velké části skrývá pod vodou a končí několik desítek metrů před protějším břehem. Pro svou historii a současný stav má několik názvů – Most bez konce, Hitlerův most, Český Avignon nebo vzhledem k nedaleko ležící obci na druhém břehu i Borovský most.

---

Zdroje a zajímavé odkazy

• Pokud vás zatopené dálniční mosty a historie dalnice D1 zaujala hodně a chcete se dozvědět něco víc o výstavbě před válkou, během ní a krátce po ní, doporučuji publikaci ŘSD „Stavby, kterým doba nepřála„, ze které jsem primárně čerpala informace k historii výstavby. Z této publikace pochází i obrázky mostů po dokončení.
  • LÍDL, Václav a Tomáš JANDA. Stavby, kterým doba nepřála: výstavba dálnic v letech 1938-1950 na území Čech a Moravy. 2. vyd. Praha: Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2006. ISBN 80-254-5314-6.
• Zajímavá galerie s popisky k mostu přes Sedmpanský potok
• Zajímavá galerie s popisky k mostu přes údolí Sedlického potoka
• Mapky jsou webů mapy.cz a kontaminace.cenia.cz.