Další kousek Českého ráje: Valečov, Klamorna a Příhrazské skály

Další kousek Českého ráje a další tip na opravdu krásný výlet s dětmi v Příhrazských skalách. Tentokrát se vydáme od hradu Valečov, přes zříceninu Píčova statku, Klamornu, Studený průchod, Krásnou vyhlídku a Staré Hrady až do samotného srdce této oblasti.

Červená trasa je součástí Zlaté stezky Českého ráje. Čekají vás dřevěné i kovové schody, úzké pěšinky mezi skalami i široké rokle, ticho lesa a krásné výhledy do krajiny. Kromě okolí Krásné vyhlídky panoval všude naprostý klid. :)

Základní informace • Parkování, trasa, mapa

Některé věci si člověk s miminkem zkrátka musí odpustit. Ačkoli jsem zastáncem toho, že ani s neodložitelnými kojenci a batolaty není nutné úplně rezignovat na své zájmy, existují výjimky. Na pracovku v jeskyni mohu opravdu zapomenout. To ale neznamená, že budu sedět doma. :)

Synek si tentokrát vybral víkend s babičkou, muž mířil na sever tahat kbelíky s bahnem a já se nechala vysadit na parkovišti pod Valečovem, protože to měl cestou. Díky tomu jsem měla úplně volnou ruku v tom, kam až dojdu, prostě by mě někde vyzvedl. Mohla jsem sice projít okruh, který popisuji jako alternativu, ale využila jsem té vzácné svobody jít, kam mě nohy ponesou, a neřešit návrat na začátek.

A jak se výletí s akčním kojencem, který doma poctivě trénuje dřepy, pořád si někde stoupá a přeleze půl bytu? Překvapivě lehce. Malá byla přírodou tak fascinovaná, že jí pobyt v šátku vůbec nevadil, i když v něm strávila většinu dne (je fér dodat, že je na nošení zvyklá, nic jiného nezná). Člověk ale musí počítat s tím, že toho prostě za den neujde tolik jako dřív. Tu se kojí, tu se přebaluje, tu se přikrmuje, tu se osahává mech na stromech, tu se ochutnávají větvičky a spadané listí. Nejvíc jsem švihala, když malá spala.

Překvapilo mě, že jsme za celou dobu nepotkali jediného dalšího nošence, o týden dřív na Oblíku byli minimálně tři. :) Celá trasa je s šátkem/nosítkem schůdná, mírně nepříjemná je jen část okolo Starých Hradů (vizte níže).

PS: Se synkem v podobném věku jsme kdysi navštivili také skály, a sice ty Kočičí na Ostaši.

Na začátku to vypadalo na pěkně nepříjemné počasí. Bylo zataženo, foukal studený vítr. Už o pár kilometrů dál ale svítilo slunko s takovou intenzitou, že se dalo posedět na místě jen v tričku.

Na Valečově to ještě s počasím nevypadalo nic moc. Hrad jsem si ale moc ráda připomněla, byť jen zvenku, protože návštěvní sezóna ještě nezačala (otevřeno bývá od dubna do října). Předtím jsme ho navštivili v roce 2013 a z prohlídky mi utkvěla zejména osvětlená skalní chodba, fotky z té doby najdete zde. Byla jsem tehdy hodně zvědavá, kam vede ta cesta kolem hradu dál, protože jsme tam tehdy nešli.

Hrad Valečov založili ve 14. století Valečovští z Valečova. Za husitských válek jeho výhodnou polohu využívali husité coby díky skalám skvěle chráněné sídlo. Hrad začal chátrat po třicetileté válce a v 18. století byl ponechán svému osudu. Skalní světničky, prostory postupně během staletí tesané do okolního pískovce, ale zůstávaly i nadále obývané.

Galerie • Fotky hradu Valečov, skalních bytů a okolí

V galerii si můžete prohlédnout volně přístupné části hradu Valečov, skalní byty v jeho blízkosti a okolí při červené turistické značce (směrem k Bunclavě).

Cesta od hradu Valečov ke zřícenině Píčova statku vede zhruba 3 km lesem, osadou Bunclavou a zase lesem, až dojdete na okraj přírodní rezervace Příhrazské skály. Ta v těchto místech začíná přímo pod Klamornou roklí Peklo.

Cestou jsem narazila i na pár cedulí naučné stezky pro děti týkající se této oblasti, většina už ale bohůmžel není v dobrém stavu.

Galerie • Fotky trasy mezi Valečovem a Píčovým statkem

Tady najdete všechny fotky z této části trasy.

Na náhorní plošině Hrada, u odbočky ke Klamorně, stojí pozůstatky rozsáhlé selské usedlosti. První písemné zmínky o tomto místě pocházejí z poloviny 16. století, kdy se uvádí jako samota Hrada. Rod Píčů, podle nějž dodnes bývalý statek nese jméno, se sem přiženil v roce 1716. Hospodářství patřilo s rozlohou 14 hektarů k největším v okolí a zaměřovalo se na chov koní a hospodářských zvířat a na zemědělskou produkci. Statek pod rodem Píčů prosperoval téměř čtvrt tisíciletí, přesně do roku 1948. Komunistický režim označil tehdejší majitele za kulaky a postupně jim znemožnil na hospodářství dál fungovat. Během pár let komunisté zničili po generace uchovávané živobytí. Statek byl vyrabován a po opuštění také částečně rozebrán.

Z hospodářství se dochovaly kamenné základy budov, ikonická vstupní brána a vytesané sklepy. Ke statku patřila sušárna ovoce známá jako Perníková chaloupka. Toto stavení vyhořelo v 90. letech minulého století.

Kolem Píčova statku vede červená turistická značka – Zlatá stezka Českého ráje, která na jednu stranu pokračuje k Valečovu, na tu druhou na Drábské světničky. Dostat se sem dá ale i z blízkého Dnebohu po neznačené cestě.

Galerie • Fotky bývalého Píčova statku

V galerii si můžete prohlédnout celou volně dostupnou usedlost.

Skalní plošina a vyhlídka Klamorna se nachází na samém okraji Příhrazských skal, zhruba 200 m daleko od Píčova statku a vede sem odbočka červené turistické trasy. Podle archeologických nálezů bylo toto místo osídleno již 3000 let př. n. l., tedy v pozdní době kamenné (eneolitu). Přítomnost člověka je potvrzena i v další éře pravěku – v době bronzové. Ve středověku tu pravděpodobně stálo jedno z několika opevněných míst soustavy skalních pevností, jejíž součástí byly i známé Drábské světničky. Zářezy a terénní úpravy dokládají přítomnost opevnění. Vytesané skalní místnosti pocházejí ze středověku a novověku.

Dnes Klamorna funguje jako skvělé vyhlídkové místo. Výhled si užijete západním směrem, tedy na blízký Dneboh a dálnici D10 a dále směrem na Bezděz.

Galerie • Fotky Klamorny

V galerii najdete fotky samotné vyhlídky a skalních bytů a také blízkého okolí.

Od Klamorny jsem se vrátila zpět kolem Píčova statku až na rozcestí u studny. Vzhledem k uzavírce všech přístupových tras okolo Drábských světniček jsem dál pokračovala neznačenou pěšinou skrze rokli Pod Hrady. Po půl kilometru se napojuje zpět na červenou a modrou trasu nedaleko Studeného průchodu, který jsme také navštívili někdy před 13 lety (pár fotek najdete tady).

Studený průchod je přírodní skalní rozsedlina, v níž se drží i během největších veder nízké teploty – do 10 °C. Průchod je dlouhý 100 metrů a u jednoho z vchodů se dočtete, že při bitvě v roce 1866 nahoře na skalách stály dělostřelecké baterie.

Galerie • Fotky rokle Pod Hrady a Studeného průchodu

V galerii najdete fotky rokle Pod Hrady, Studeného průchodu a jeho okolí.

Červená trasa – Zlatá stezka Českého ráje pokračuje dál do mírného kopce až na Krásnou vyhlídku, kde stojí restaurace s penzionem. Tady bylo na můj vkus až moc rušno. Návštěvu vrchu Mužský, kam se chystám už nějaký ten pátek, jsem zavrhla, dvě plná parkoviště mě od ní rychle odradila. Nechtěla jsem se tady vůbec zdržovat, byť chuť na kafe byla poměrně velká. Příznivec turka ani pressa ale vážně nejsem, takže jsem raději rychle pelášila pryč. O sto metrů dál už zase panoval naprostý klid. :)

Cestou se najde mnoho moc pěkných vyhlídek severním a severovýchodním směrem a celkově je tato část trasy opravdu příjemná.

Galerie • Fotky trasy mezi Studený průchodem a Starými Hrady

V galerii najdete fotky trasy mezi Studeným průchodem a Starými Hrady.

Pozůstatky skalního hradu Staré Hrady v Příhrazských skalách se nacházejí zhruba 1,5 km od Krásné vyhlídky a 1 km od parkoviště v Příhrazech. Jedná se o další menší strážní sídlo vytesané do pískovcových skal, které bylo součástí místního obranného systému. Kromě terénních náznaků a skalních místností se z něj nic nedochovalo. Dnes tady navíc najdete vybudovanou pěknou vyhlídku (o její zábradlí bych se ale raději moc neopírala, pěkně se kýve).

V těchto místech se nachází nejzajímavější část celé trasy, co se cesty týče – trochu náročnější terén, lávky, stupně vytesané do skály a kovové schodiště. Ideální přírodní hřiště pro děti, na ty menší ale raději dávejte pozor. :)

Galerie • Fotky Starých Hradů

V galerii najdete fotky Starých Hradů, skal, vyhlídky i terénu.

Kovové schodiště skončilo, pěšina vedla dál lesem a najednou tu byly další schody – kládami zpevněné stupně ve svahu. Dolů to uteklo opravdu rychle, najednou člověk stojí na parkovišti a čekají ho další schody, tentokrát dřevěné schodiště, díky němuž velice rychle nastoupáte okolo 50 výškových metrů. Dostanete se tak do samotného srdce Příhrazských skal. Zaujalo mě tady zejména pěkné skalní okno, barevné skály, výhled do další části skal a v neposlední řadě samozřejmě také mnoho různých skalních útvarů.

Galerie • Fotky trasy od Starých Hradů přes Příhrazy zpět do skal

V galerii si můžete prohlédnout, jak to vypadá v okolí Příhraz při červené turistické trase.

Zvažovala jsem odbočku na Hynštu, ale tady (malý) člověk potřebuje na jednom úseku nejlépe obě ruce nebo alespoň vidět pod nohy. Ani jednoho se mi nedostávalo, nechtělo se mi to riskovat, zajdu sem příště. Právě od tohoto rozcestí se můžete vydat zpět k Valečovu po modré.

Já se ale vydala dál po červené a kolem obory a chráněného vrchu Sokolka jsem došla do Srbska. Původně jsem to chtěla dotáhnout až na Kost, ale to už bych nestihla. :)

Galerie • Fotky závěru trasy od Hynšty do Srbska

Fotky jsou pořízeny na části trasy nedaleko odbočky na vyhlídku Hynšta cestou do Srbska po červené (stále tedy po Zlaté stezce Českého ráje).

Co navštívit v okolí

Český ráj nabízí nepřeberné množství tipů na krásné výlety. Ať už se chystáte sami nebo s dětmi, určitě se vám budou líbit skalní bludiště v Besedických skalách, kde je to moc pěkné v každém ročním období. Známé Prachovské skály asi nemusím ani zmiňovat. Věděli jste, že v zimě se tam neplatí vstupné a lidí se tam také trousí jen poskrovnu? Totéž platí pro Hruboskalské skalní město. V Českém ráji a jeho okolí se také nachází několik významných zřícenin, za všechny mohu jmenovat Trosky a Bezděz.

Další skály a skalní města na blogu

Poohlížíte se po skalních městech nebo zajímavých skalních útvarech v jiných částech České republiky? Nedávno jsme navštívili Čertovy skály u Lidečka a nedaleké Lačnovské skály, obojí ve Zlínském kraji. Moc pěknou skalní špičku má i druhý nejvyšší vrchol Jizerek – Jizera (1122 m). Osobně mám moc ráda Toulovcovy maštale v Pardubickém kraji, tam se rádi vracíme. Skály bývají častým cílem našich výletů, další tipy najdete pod štítkem skály.