veruce.cz

Je libo USB modem s plynulými sportovními křivkami?

RJ45 konektor:

Křišťálově průsvitný nadčasový design. 4 dvojice měděných kontaktů zajistí nejoptimálnější přenos vašich cenných dat.

Tuhle perlu naštěstí u popisu produktu nikde na webu ani v tištěných materiálech nenajdete. Tedy, doufám, že ne. Je zcela smyšlená pro účely tohoto článku.

Už nějakou dobu se pozastavuji nad tím, co je schopno vyplodit lecjaké marketingové oddělení k různým produktům. Pokud si člověk nechce koupit šunt, nesmí na ně dát a musí si zjišťovat další a další informace, pročítat zkušenosti jiných zákazníků a v některých případech si nastudovat něco nového, čemu do té doby nerozuměl (a nepotřeboval tomu rozumět). Tak tomu už nějaký ten rok je. Marketingová oddělení vymýšlejí popisy takové, aby zákazníka nalákaly a on aby si i ten sebenekvalitnější produkt ochotně koupil. S tím v zásadě problém nemám. Kdo chce, zjišťuje, kdo nechce, ten se po koupi možná bude divit. Třeba tomu, že 50mm reproduktory o výkonu 2 W každý (chytře napsáno jako výkon 4 W) osazené do designového těla, ten inzerovaný výrazný čistý zvuk nějak nezvládají.

Tohle už můj výplod není, takhle to běžně vypadá:

Skvělý výkon reproduktorů a použitý materiál zajistí, že linoucí se zvuk je přirozený, čistý a jasný.

zdroj: czc.cz

O čistý, výrazný a hlasitý zvuk o výkonu 4 W se starají 50 mm reproduktory osazené do designového těla.

zdroj: czc.cz

Jak už jsem psala, styl těchto popisků všichni známe. Každý druhý e-shop je papouškuje po výrobci. Co taky psát jiného, když máte v nabídce tisíce položek (proto se nedivte, že všechny příklady pocházejí z czc.cz, tam není vůbec těžké na něco takového natrefit, není to však nic osobního proti konkrétnímu obchodu, tohle se děje skoro všude).

U některých popisků se použije bez nějaké kontroly (či zájmu provozovatelů obchodu) otrocký překlad z angličtiny. To je možná ještě horší, než marketingové žvásty, často to totiž vůbec nedává smysl.

 

Zlenice

HřídelíkNašlapáno: cca 4,5 km
Stoupání: cca 160 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Na tuto zříceninu jsem si vzpomněla, když jsme letos navštívili nedalekou zříceninu hradu Stará Dubá a pozůstatky středověkého města Odranec (článek zde). Chvíli jsme tehdy přemýšleli, že bychom se tam šli při té příležitosti podívat znovu, ale nakonec nás odradil nutný návrat do Hvězdonic pro překonání řeky (blíže most není). V létě však přímo pod Zlenicemi funguje přívoz, takže to můžete spojit v jeden výlet :)

Zlenice jsme navštívili před dvěma lety. Vyrazili jsme ze Senohrab (auto jsme zaparkovali u nádraží), kde jsme si šli nejdříve prohlédnout zříceninu hradu Ježov (na mapě severně od vlakové stanice Senohraby). Z té toho kvůli blízké vlakové trati moc nezbylo, takže o ní samostatný článek dělat nebudu. 

Cesta na Zlenice vede od nádraží po žluté z části podél tratě, následně lesem z kopce dolů a podél potoka. Na místo jsme dorazili krátce před setměním, proto jsou fotky tak divně tónované – panovalo už přítmí. Máme v plánu se tam v dohledné době znovu vydat a hrad nejen lépe nafotit, ale dodat i více informací, nyní jen ve zkratce :)

 

O tkaní na karetkách, aneb veleslava.cz

Karetky a jiné ruční práceJak jste si možná loni všimli, po pár letech tady přibyly nové články o tom, jak tkám na karetkách. V té době jsem se k tomu díky tkaní slovanských svatebních karetek prakticky dostala naplno a teď si tkám pro radost jednu karetku za druhou :) Vlastně to bylo takové symbolické – 5 let tehdy uběhlo od chvíle, kdy jsem se si tuto techniku vyzkoušela úplně poprvé. Od loňského návratu už jsem si stihla obnovit další doménu, založit karetkování a mým dalším ručním pracím profil na Facebooku a sem tam nějakou karetku přidám i na Fler.

Tento článek píšu právě z důvodu odkazů na výše uvedené adresy:

  • veleslava.cz – stránka slouží k prezentaci mých výrobků
  • Facebook – aktuality, prezentace, sem tam nějaká soutěž :)
  • Fler – nějaká ta karetka či jiný výrobek ke koupi
  • mail – info@veleslava.cz

A tady pro představu, jaké karetky tam najdete. Na přání vám ale ráda utkám prakticky cokoli, co na karetkách utkat jde :)

 

Bitva Libušín 2018 (bez bitvy)

Bitva Libušín 2018Aneb o tom, jak jsme to až do bitvy nevydrželi.

Středověká bitva v Libušíně je největší akcí svého druhu u nás. Když jsme se na ni letos konečně poprvé vypravili, očekávali jsme podobné problémy, jaké jsme měli ve Wolinu, tedy hlavně nesnesitelně vedro a davy lidí. Žel bohům nás v tomto akce nezklamala.

Na místo jsme dojeli k našemu štěstí brzy po 12. hodině, kdy se otevíral vstup pro veřejnost. Prozíravě jsme do Libušína přijížděli ze směru od Dolu Libušín, minuli oficiální parkoviště, na které se z opačného směru stála už pár kilometrů dlouhá kolona, a nechali auto někde v obci, v té chvíli ještě v poloprázdné ulici (což se samozřejmě velice rychle změnilo). U vchodu jsme rovněž nijak dlouho nečekali, což bylo velké štěstí, protože hned za námi se začala tvořit opravdu dlouhá fronta.

Co se středověkého stanového města týče – zírala jsem. Jeho rozlehlost na mě působila zvláštním, přitažlivým dojmem. Tohle se mi prostě líbilo, fascinovalo mě to a byla jsem ráda, že tam jsem. Takhle na mě působilo od prvního pohledu, při prohlídce a působí tak na mě i zpětně. Nepopírám, že mě tohle samo o sobě přitahovalo natolik, že bych si tam hned příští rok nejraději někde postavila stan a stala se toho součástí. Celý den bych si tam ve stínu karetkovala, syn by se mlátil s mužem dřevěným mečem, davy lidí ani vedro by nás nezajímaly, prostě pohoda ;)

 

Zřícenina větrného mlýna Příčovy

Zřícenina větrného mlýna Příčovy Obec Příčovy leží zhruba 3km severozápadně od Sedlčan. Zříceninu zjevně obřího větrného mlýna pak najdete při cestě na Dublovice u křižovatky, z níž se odpojuje červená turistická značka (mapa). Mnoho informací se mi k mlýnu dohledat nepodařilo. Nejvíc se toho píše nejspíš na stránkách města Sedlčany (tu).

Průměr kruhové mlýna holandského typu činil 13,5 m a odborníci neváhali pronést myšlenku, že se možná jedná o největší stavbu svého druhu v celé Evropě. Pochází zřejmě z 18. století, kdo jej však nechal vystavět, o tom se dodnes vedou dohady, uvádí se František Norbert Kfelíř ze Zakšova – majitel Příčov v té době nebo Schönpflugové z Gamsenbergu, kteří v témže století nechali v obci vystavět zámek a několik hospodářských staveb. 

 

Písečný přesyp (Písty u Nymburka)

Písečný přesyp (Písty u Nymburka) Našlapáno: cca 1 km
Stoupání: žádné
Náročnost: žádná
Mapa: zde

Písečný přesyp na okraji obce Písty u Nymburka patří v našich zeměpisných končinách určitě mezi zajímavosti. Mnoho písečných dun (čili přírodních hromad písku) u nás přece jen nemáme. Tato vznikla v ledových dobách starších čtvrtohor a v oblasti této přírodní památky najdeme i chráněné rostliny a živočichy.

 

Hřídelík

HřídelíkNašlapáno: cca 0,5 km
Stoupání: cca 30 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Tohle je jeden pozapomenutý výlet z roku 2014. Když jsem dávala dohromady seznam navštívených zřícenin, docela mě zarazilo, kolik mi jich tu jako fotoreport chybí.

Pozůstatky hradu Hřídelík se nachází v těsné blízkosti obce Blíževedly u Úštěka. Pokud si dobře vzpomínám, auto jsme zaparkovali někde u posledních domů a k hradu samotnému jsme pak šli jen velmi krátkou trasu. Tento hrad jsme navštívili ve stejný den jako Helfenburk u Úštěka a zříceninu Ronov (tam nás však přímo na místě zastihla bouřka, takže jsme toho moc nenafotili a vzhledem k povaze místa raději spěchali dolů).

Hřídelík býval skalním hradem a jako zajímavost je třeba uvést, že do prostor hradu se dá dostat pouze chodbou v pískovcové skále (předposlední fotka).

 

Bezděz

Hrad BezdězNašlapáno: cca 3 km
Stoupání: cca 180 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Dobré jídlo v okolí: Vyhlídka Restaurant (kousek od parkoviště přímo v Bezdězu, u rozcestníku Bezděz – Pod hradem)

Bezděz patřil několik let mezi ta místa, která nás lákala, ale pořád jsme výlet na ně odkládali pro očekávaný velký příval turistů (takovým místům se zpravidla vyhýbáme). Nakonec jsme se rozhodli vypravit se tam minulý víkend a vydařilo se – počasí příznivé (ač tedy chvílemi neslušné vedro) a počet turistů se pohyboval v rámci našich mezí (to ostatně potvrzuje fakt, že prostory hradu se daly bez problémů nafotit liduprázdné).

Auto jsme nechali na placeném parkovišti přímo v Bezdězu a vyrazili nahoru za mohutného řevu. Co se tentokrát našemu batoleti nelíbilo, mi zůstalo záhadou. Trvalo to někam mezi první a druhou bránu, kde teprve pochopil, že lézt po kamenné cestě a schodech je vlastně zábavné. Zbytek prohlídky už zvládl celkem v pohodě a celé ho to tak zmohlo, že po návratu do auta prakticky ihned usnul. To nám trošku překazilo plány na další výletní cíle, ale co se dá dělat.

Pohled na hrad od parkoviště pod kopcem i několik brán cestou potvrzují, že se jednalo o velký a dobře chráněný hrad. 

 

Kingdom Come: Deliverance

Nečekala bych, že se tu kdy objeví nějaké informace o počítačové hře nebo dokonce její recenze. A vlastně bych už vůbec nečekala, že si nějakou nově vydanou hru nejenže koupíme, ale že kvůli ní i sestavíme komp, na kterém poběží, a také, že si na to hraní někde vyhrabeme čas. Inu stalo se, Kingdom Come: Deliverance jsme prostě doma nemohli přejít bez povšimnutí.

Kingdom Come: Deliverance je unikátní projekt, který vás zavede do českého středověku, konkrétně do začátku 15. století do oblasti Posázaví. Máte zde možnost prohlédnout si virtuální rekonstrukci Ratají nad Sázavou, Stříbrné Skalice, Talmberku, Sázavy a Sázavského kláštera, Ledečka, Úžic a několika dalších obcí. Krom toho se seznámíte s typickým řemesly a budete plnit očekávatelné, ale i celkem bizarní úkoly. Součástí je i nenásilné nastínění historických okolností.

Kingdom Come: Deliverence - Rataje nad Sázavou Kingdom Come: Deliverence – Rataje nad Sázavou

Je to pár let, co jsme doma zaregistrovali, že se připravuje hra z českého prostředí. Screeny z ní a informace o plánovaném projektu nás dost namlsaly. Sem tam se někde objevila aktuální novinka, že se na hře stále pracuje, až byla před měsícem konečně vydána její finální verze. Téměř okamžitě se na youtube.com začala objevovat hráčská videa a stačilo málo k tomu, abychom se rozhodli, že tohle si musíme zahrát taky.

Abyste rozuměli, ve hrách jsem zatvrdla někdy v letech 2003-4. Jako nejnovější hry jsem hrála Sims 2 (rok vydání 2004), Gothic 2 (rok vydání 2002/2003) a Hidden & Dangerous 2 (rok vydání 2003), a to někdy před osmi lety. Od té doby jsem si párkrát z nostalgie dala pouze Diablo 2 a Baldur’s Gate 2 (oboje z roku 2000).

Nové hry nás doma za poslední léta nezaujaly. Hrací možnosti se zredukovaly na prostoduché klikání po vzoru konzolových her. Něco takového nás nelákalo, nechtěli jsme s tím ztrácet čas a vážně jsme si mysleli, že už jen tak něco hrát nebudeme. Z toho tak nějak vyplývá i to, že jsme na novou hru zcela postrádali počítač, který by splňoval její nároky. Investice tedy trošku nabobtnala, ale ono to sakra stojí za to.

 

Brdy – Padrťské rybníky

Dolejší padrťský rybníkNašlapáno: cca 10 km
Stoupání: cca 120 m
Náročnost: mírná
Okruh: ano
Trasa: zde

Dobré jídlo v okolí: Zájezdní hostinec Drmlovka (Bohutín, Vysoká Pec 64, → 20km směr Příbram)

Na úvod – do reportů nově přidávám tip na dobré jídlo v okolí, protože už jsme zase měli problém něco použitelného cestou domů najít. O bídě, co se použitelných restaurací týče, chystám vlastní článek. Do starších fotoreportů postupně přidám tipy tam, kde si vzpomenu, jakou restauraci jsme navštívili, a najdu-li aktuální info o tom, že ještě funguje.

Z Teslín k pozůstatkům kláštera

V Teslínách se dá celkem bezproblémově zaparkovat naproti turistickému rozcestníku a k Padrťským rybníkům je tato obec dobré startovní místo.  Cesta po zelené k rozcestníku Břízkovec i dále po červené k samotným rybníkům vede prakticky po rovině nebo z mírného kopce.

V polovině cesty mezi Břízkovcem a rybníky si můžete prohlédnout pozůstatky kláštera zničeného v 15. století husitskými vojsky.