Jazykový koutek

Povídání o češtině a dalších slovanských (i neslovanských) jazycích.

2019

Tuzemsko. Tuzemska. Do tuzemsk? Do tuzemsek? Jak se to skloňuje?

Víte, jak se skloňuje tuzemsko v množném čísle? Skloňování tohoto podstatného jména vlastně není ničím zvláštní, zvláštní je pouze to, že se slovo s příponou -sko vyskytuje v množném čísle. Některé tvary proto mohou působit velice nezvykle. Podívejme se na to. Jak se skloňuje tuzemsko Podle Internetové jazykové příručky se tuzemsko skloňuje takto: Nominativ tuzemsko tuzemska Genitiv (okolo, do, z) tuzemska tuzemsek, tuzemsk Dativ (k)...

14. 11. 2019

Viz nebo viz.? A co je viď a viȝ?

Píše se viz nebo viz.? S tečkou? Bez tečky? A co to viz vlastně znamená? Je to zkratka nějakého slova? Pokud ano, jakého? Je tomu už několik let, co jsem se zbavila zlozvyku psát viz s tečkou. Tento nešvar ve mě byl hluboce zakořeněný už od základní školy. Kecala bych ale, kdybych chtěla říct, zda nás v tom tehdy na základce podporovali, tiše to trpěli,...

7. 7. 2019

2018

Není tchyně jako “tchýně”

Tchyně nebo tchýně? Je s ní potíž, avšak ne taková, jaká vám možná přišla na mysl. Je s ní totiž potíž pravopisná, neboť ji jinak píšeme a jinak vyslovujeme. To by samo o sobě nebylo v češtině nic výjimečného, ostatně kupříkladu u předpon s- a z- tomu tak je v každém druhém případě, avšak málokdy se čtená a psaná podoba slova rozchází v délce samohlásek....

7. 12. 2018

Píšete správně slovo výjimka?

Výjimka. Slovo, se kterým jsem i já měla dlouhá léta problémy, protože jsem si vsugerovala špatnou mimotechnickou pomůcku a pak jsem psala toto slovo zcela automaticky špatně. Chybuje v něm hodně lidí, a to aniž by si uvědomovali, že vlastně chybují. Je to jedna z chyb, která mě (asi i s ohledem na vlastní zkušenost) neirituje tak jako chyby jiné. Žádná jímka, nýbrž výjimka Význam...

7. 11. 2018

Ze shora, zezhora nebo snad sezhora? A co zezdola?

Ze shora, zezhora nebo snad sezhora? A co zezdola? K tomuto typu článků mě vlastně přivedla situace, kdy jsem se sama při psaní textu zarazila a říkala si “Jak se to sakra píše?”. To už jste určitě zažili někdy taky, i kdyby třeba hodně dávno. :) Všechno možné člověk napíše tak nějak automaticky (a většinou správně) a pak u nějakého slova z ničeho nic neví,...

23. 10. 2018

Píše se tip nebo typ?

Záměnu slov tip a typ vídám v různých diskuzích hodně často. Tuším, že ti, kteří to pořád pletou, si články v tomto duchu asi nepřečtou, ale opakování je matkou moudrosti a tady alespoň nebudou jen samé výlety. :) Píše se tip nebo typ? Obojí je správně, ale každé z těch slov má jiný význam. Níže si to ukážeme na příkladech. Kdy se píše tip s...

17. 10. 2018

2017

Odolena Voda není odolená. Jak se skloňuje?

Setkali jste se někdy s názvem obce Odolena Voda a víte, jak se skloňuje? Odolena Voda je středočeské město v okrese Praha-východ ležící při dálnici D8, ve kterém žije přes 5 tisíc obyvatel. Skloňování jména tohoto města činí problémy hodně lidem. Najdou se tací, kteří bez okolků říkají: do Odolené Vody, v Odolené Vodě, okolo Odolené Vody, u Odolené Vody, Odolená Voda. To je samozřejmě...

13. 4. 2017

2015

Nejdelší slova evropských jazyků

Nejdelší slova českého jazyka jsou všeobecně dobře známá, zejména pak nejneobhospodařovávatelnějšími. Znáte ale i nejdelší slova dalších jazyků? SLOVANSKÉ JAZYKY Čeština Mnohá z nich jsou uměle vytvořená, pravděpodobně vč. toho nejznámějšího (i když použít by se v jistých případech snad i dalo). Uměle vytvořená slova Nejnezdevětadevadesáteroznásobovávatelnějšími – 45 hlásek Nejnezdevětadevadesáteronásobitelnějšími . 40 hlásek Nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími – 38 hlásek Nejnezpravděpodobňovávatelnějšími – 33 hlásek Nejnevykrystalizovávatelnějšími – 31 hlásek...

18. 5. 2015

Sníh

 Sníh je jedno z všeslovanských slov, které má původ pravděpodobně v indoevropském základu sneigwh- s předpokládaným významem “sněžit”. Význam mohl být širší, neboť v některých jazycích označuje i jevy podobné sněžení. Bělorusky, makedonsky, rusky, srbsky: снег Bosensky, chorvatsky: snijeg bulharsky: сняг Česky: sníh Polsky: śnieg Slovensky: sneh Slovinsky: sneg Ukrajinština: сніг Litevsky: sniegas Lotyšsky: sniegs Anglicky: snow, dánsky: sno, gótsky: snaiws, holandsky: sneeuw, irsky: sneachta,...

24. 2. 2015

2014

Slovanské názvy měsíců – listopad

Základ slova listopad Význam českého a stejného polského i slezského slova listopad snad není potřeba blíže popisovat. Původně se tak jmenoval i slovinský 11. měsíc. Stejný základ najdeme v kašubském lëstopadnik, ukrajinském a rusínském Листопад, běloruském Лістапад. Stará polština znala tvar listopadł. V některých jazycích se je to pojmenování pro říjen. První kořen pochází z praslovanského listъ znamenajícího list. Možný původ má v indoevropském lei-...

9. 11. 2014

Pernamentní flustrace

Už jsem se nad lidmi, kteří pořádně neovládají češtinu, rozčilovala a pohoršovala dost. Toto je jen další výčet nesmyslů, na které jsem v poslední době narazila (na internetu i osobně). Je to holt nesmrtelné téma :) Datumy, albumy, cyklusy… Stejně jako by téměř nikdo nepoužil spojení “do centrumu”, neměl by ani vyřknout/napsat “do albumu”. Realita je však někde jinde. Novotvary těchto slov mě vždy praští...

27. 7. 2014

Slovanské názvy měsíců – leden

Český leden vychází z kořene led-, z praslovanského základu ledъ. S tímto kořenem se setkáme ve staré polštině – ledzień či ve slovinštině – lednik (zast.). S kořenem led- se setkáme mimo jiné i v litevštině (lẽdas – led) nebo lotyšštině (ledus – led). Existuje rovněž staročeské slovo hruden (praslovanský kořen grud), které reflektovalo vznik (sněhových) hrud v tomto měsíci. Polský styczeń (zast. tyczeń) pravděpodobně...

6. 7. 2014

Neznalost češtiny se nedá schovat pod její “vývoj”

Článek na Lidovkách o příšerném slohovém projevu některých maturantů mě nepřekvapil. Spíše mě zarazilo, že se autoři těch perliček dokázali dostat až do 4. ročníku. Z článku a příkladů vyplývá, že dnešní středoškoláci mají problém se samotným myšlením v rodném jazyce. Není to tak dlouho, co jsem se rozčilovala nad tím, jak se rozmáhají tendence zjednodušovat pravidla češtiny jen proto, že někdo není schopen je...

30. 1. 2014

Jak nazýváme města našich sousedů?

Před časem jste měli možnost vyplnit dotazník na toto téma. Respondentů se nakonec sešlo 321 a je načase vypustit do světa výsledek. Dotazník se zabýval těmito městy: München, Regensburg, Nürnberg, Zwickau, Chemnitz, Leipzig, Dresden, Cottbus, Görlitz/Zgorzelec, Wrocław, Passau, Linz a Graz. Je třeba samozřejmě vzít v potaz možné vtipálky a recesisty, výsledky jsou však zajímavé i přesto. Každý z nás upřednostňuje jiný název a z...

5. 1. 2014

2011

Původ slova Viking je etymologickou záhadou

Existuje množství teorií, které rozebírají původ slova viking. Zatím však žádná z nich není tak říkajíc na 100% a toto označení severských národů zůstává etymologickou záhadou. Pojmenování Vikingů jinými národy Označení Vikingové používali především sami Vikingové, ostatní národy je nazývali jinými jmény, jak se dozvídáme od kronikářů. Němci jim říkali Varjagové, Ascomanné (= jasanoví muži, podle lodí z jasanového dřeva) nebo prostě Seveřané. U Franků...

8. 11. 2011