Hory, rozhledny, skály, jeskyně, zříceniny, zajímavosti
První článek ze série “Strašlivá úroveň znalosti českého jazyka nejen u mládeže” pojednává o tom, jak se strašně cool nahrazovat češtinu debilštinou. Po prokousání se historií tohoto písemného projevu se přesuneme k dalšímu bodu a to jsou hrubky a názory některých individuí, která tvrdí, že umět česky nepotřebují a že je jim jedno, když dělají chyby . Jak vznikala vypatlanština? Blogísky, kde jejich autoři píší...
Původní obrázek se zde už objevil. Teď jsem si s ním trochu pohrála v Gimpu. Trvalo to cca 10 minut. Původní obrázek Z D E
Umí naše generace ještě vůbec česky? A bude to umět ta příští? Otázka, kterou si pokládám čím dál častěji… Ano, i mě neskutečně vytáčí úroveň znalosti českého jazyka v naší malé zemičce. Vzhledem k tomu, že toho mám ohledně tohoto tématu na srdci hodně, dovolím si během následující dnů (snad ne týdnů) uveřejnit hned 4 články, které se budou zabývat níže uvedenými záležitostmi. 1. část...
Staroměstská radnice byla založena roku 1338, když Jan Lucemburský udělil staroměšťanům povolení. Jedná se o komplex více budov, které byly postupně propojovány do jednoho celku. Jako první jsme prošli 1. patro (tuším), kde jsme se dozvěděli něco z historie a pak zamířili do sklepení. Cestou jsme prošli i jakousi výstavu fotek, na kterou sice nebylo moc času (neměli jsme ji v ceně), ale byl tam...
Tak jsme se s Martinem konečně vydali do kina na první část posledního dílu ságy o Harry Potterovi. Myslím, že předlohu jako takovou není třeba popisovat a všichni ví, o co jde. Do kina jmse se rozhodli vyrazit zcela neplánovaně, původně jsme chtěli jít na koncert, ale nějak jsme si neuvědomili, že začal už hodinu předtím, než jsme chtěli zamířit na tramvaj :D. Na Pottera...
Barvy a jejich význam, jak jej udávají různé zdroje. Jak je chápeme? Jak na nás působí? Červená Význam: energická, prudká, sebevědomá, výstražná, často spojovaná s láskou, ohněm, krví, nebezpečím, změnami, postupem vpřed, zdoláváním nesnází a dobyvačností. Působení: dodání energie, zpozornění, povzbuzení aktivity a myšlení, dodání chuti k jídlu, povzbuzení emocí (někdy až rozčilenost, agrese) a chuti do života, stupňování zážitků, člověk je hovornější a snaživější....
Pražský hrad, Zámecké schody a dvě uličky aneb Praha bez lidí. V ten den, kdy jsem fotila katedrálu sv. Víta, jsem se hned na to vydala ještě k Zámeckým schodům, které bývají v odpoledních hodinách doslova obsypané lidmi. Za tu dobu, kdy jsem jsem fotila (nejen schody), se po nich prošlo sotva 6 dalších lidí. Podobně tomu pak bylo i cestou na Malostrannské náměstí. Úzké...
Snad bude výstižnější nejlepší horory… Výběr mých 5 oblíbených, časem třeba přibudou další. Když se to vezme kolem a kolem, mnoho filmů, které si označení horor opravdu zaslouží, jsem neviděla. “Horory” typu Texaský masakr motorovou pilou či 3:15 zemřeš jsou dost k smíchu. Pod pojem horor se toho dá schovat spousta, krom již zmíněných trapných braků, které nevyděsí ani desetileté dítě, se jako horor dá...
Se řádným zpožděním jsem se rozhodla hodit sem aspoň kratičkou zmínku o naší oblíbené zřícenině. Vypravili jsme se na ní podruhé, a to cestou z Vysočiny, kde jsme v létě strávili 2 týdny. Nenechali jsme si ujít ani přednášku, kde jsme se dozvěděli celkem dost zajímavostí a pokochali se výhledem do krajiny.
Vikingská hra Hnefatafl znamená v překladu králův stůl (staronorština) a patří do rodiny tzv. taflových (čili deskových) her. Vznikla někdy ve 4. století a díky tomu, že ji s sebou brali Vikingové na cesty, rozšířila se do mnoha oblastí (např. Island, Británie , Irsko a Laponsko) a začaly vznikat její obdoby. Původní název byl pouze Tafl, ale Hnefatafl se užíval po celou vikingskou dobu, protože...
Po ránu bývá skvělá mlha, takže mě zajímalo, jak vypadají Olšany v mlhovém závoji. Mlha sice byla všude v ulicích, na hřbitovech ale ne. I tak jsem se vydala napříč a hledala zajímavé náměty. U jedné fotky jsem úmyslně přehnala úpravy, jsem zvědavá, co na ní řeknete. :)
Našlapáno: cca 6 km Stoupání: cca 140 m Náročnost: mírná Okruh: ne Trasa: zde Konečně jsme se s Martinem vydali do Prokopského údolí, které se nachází přibližně 15 minut cesty metrem z centra. Jelikož jsem tam nebyla už řadu let (tuším osm), zajímalo mě, jak to tam vypadá, a zda-li je to tam pořád tak hezké. No, neni, ale i tak to stálo za to....
Když jsme byli o jarních prázdninách, jeden den jsme po obědě narychlo naplánovali výlet na zříceninu Žumberka. Jaké bylo překvapení, když sotva po vystoupení z auta na nás někdo troubil. Ukázalo se, že jsou to Martinovi příbuzní, kteří se podobně náhle rozhodli vypravit na stejný hrad. Ještě si k tomu připočtěte, že my jsme z Práglu, oni z Pardubic, a výjde z toho výborná náhoda....
Cca hodina, tužky B, 2B a 4B, originál – obal alba Ot Serdtsa K Nebu ruské Arkony