Před rokem
Před rokem a čtvrt už jsme sledovali situaci ve Wuhanu a říkali si, že to bude průser. V té době nás měli všichni za magory.
Před rokem jsme se vypravili do zahraničí, kupodivu v roce 2020 ne naposled
- Budyšín – kulturní centrum Horní Lužice
- Zřícenina kostela St.-Nikolai-Kirche (Budyšín)
- Zřícenina hradu Körse (Korzym)
Před rokem jsme se také těšili na únorová řemesla v Liptálu a další LH sezónu
Nakonec se během léta podařily alespoň dvě akce a i s tou první byly všechny fajn. Mohlo jich být víc, ale buďme rádi aspoň za tyhle.
- Den středověkých řemesel
- Údolí vlků
- Akci v Archeoparku v Chotěbuzi nemám zpracovanou, ale nějaké cizí fotky jsem sdílela tu.
Při té příležitosti jsem si dala za cíl, že se budu věnovat více svým stránkám veleslava.cz, na to nějak nezbyl čas ani přes celostátní karanténu.
Před rokem by mě ani nenapadlo, že během jara začnu psát pro jeden internetový magazín
Jeden článek denně. Ze začátku jsem si myslela, že to není ani v mých možnostech. Není to jediný projekt, pro který píšu, a doma připravuju ještě vzdělávání pro děti, hlavně pro to naše zvídavé předškolní, což je pro mě stále to nejdůležitější a primární. Dá se to skloubit, ale občas je to síla. ;)
Aktivity pro děti a další nápady shromažďuju na tomhle svém webu. Snažím se tam přispívat alespoň jednou týdně.
Nenapadlo mě, že se malý naučí během roku číst. Od té chvíle mám o zábavu postaráno, resp. mě plně zaměstnává jeho žízeň po vědění. A mimochodem – návštěvu dvou muzeí v Praze jsme stihli těsně předtím, než se všechno zavřelo. Jak by se teď k tomu našemu domácímu vzdělávacímu systému všechny ty výstavy, muzea, zoologické či planetária atd. hodily!
Před rokem jsme ještě pořád plánovali Litvu
A spoustu dalších věcí. Pokud nepočítám tu Lužici výše, tak jsme se na první výlet dostali v květnu. Do zahraničí jsme zamířili během léta, kdy byla situace výrazně klidnější. To zahraničí mělo ovšem do původních velkolepých plánů dost daleko. Jeli jsme na pravidelnou víkendovou otočku do Kremnických vrchů. Celou cestu a celý několikahodinový výšlap nám lilo jako z konve. Nu což, nejsme z cukru ani my, ani malý. ;)
A co další výlety? Mnoho jsem ji nestihla ještě zpracovat, ale po ČR jsme toho naštěstí navštívili celkem dost. Jen těch lidí se všude procházelo více, než jsme byli zvyklí. My však naštěstí víme, jak se jim úspěšně vyhnout.
- Kremnické za deště
- Podzimní Brdy I (Klobouček, Tok, Houpák)
- Podzimní Brdy II (zřícenina hradu Valdek a Letiště)
- Travenský vodopád
- Zřícenina hradu Ronovec
- Nudné (?) Polabí – pole kdesi u Chrášťan
- Vojslavický (dvoj)most – dvoupatrový most na D1
- Gabrový výchoz a Obří postele
Před rokem jsme už dlouho tušili, že blog.cz skončí
Ale že to bude opravdu během léta a že nás to totálně zazdí, to jsme přece jenom tak úplně nečekali. Stalo se. Blog.cz, resp. náš projekt Blog2WP považujeme za ukončený. Pokud tedy máte za to, že jsme vám zapomněli odpovědět, ozvěte se.
Chtěla jsem napsat shrnující článek o tom, kolik vás blogerů vlastně bylo, ale ani na to se nenašel čas. :/
Před rokem
Před rokem by mě nenapadla spousta věcí, třeba to, že začneme hledat kešky, že se děti podívají do Sokola sotva třikrát, že se mé vnímání celé situace během roku tak hodně změní a že se vlastně tak strašně změní i svět jako takový.
Před rokem nikdo nic nevěděl a stejně tak nevíme, co přinese ten následující (vlastně již probíhající) rok. Jisté je asi jen to, že nejspíš nebudu nic nedůležitého stíhat (asi jako posledních několik měsíců), ale pokud to bude jenom tahle maličkost (to znamená, že to důležité stíhat naopak budu), bude to fajn.
S velkým zpožděním všem přeji do roku 2021 pevné zdraví a pevné nervy!
PS: Díky všem za komentáře! Moc dobře o nich vím, čtu je prakticky hned, jen odpověď mi chvíli trvá. I vaše blogy si jednou za čas projdu a mileráda komentáře vrátím, nebojte! ;)
.
Je zajímavé zamyslet se, co jsme před rokem tušili o tom, co všechno se na nás chystá a co jsme si neuměli ani představit. Myslím, že toho, o čem se nám tehdy ani nezdálo, a dnes už to – jakkoli neradi – bereme skoro jako normální, bylo víc. Kéž by všechno šlo – sice se skřípěním zubů a za použití ostřejších výrazů, ale nakonec přece – vyřešit jako zánik starého blogu.
Milá Verunko, především tě zdravím a jsem ráda, že jsi stále tak šikovná, plodná a inspirativní.
Já před rokem netušila a vůbec jsem si současný běh života nedokázala představit, možná ve špatném filmu, v nepříjemné knize.
Současná pandemie mi více vzala než dala, svou rodinu jsem viděla naposledy v září. Jsem neustále v kontaktu se stovkami lidí a
má dcera čeká maličkatý přírůstek. A tak jsem se Sofinkou pouze v kontaktu telefonickém, bolí to, když se na ní dívám.
Ale k tobě, jsi nesmírně činorodá, daleko víc než kdy předtím. Psát každý den smysluplný článek, klobouk dolů.
A malý, už čte… nedávno jsme řešili kojení a on si čte pohádky, neuvěřitelné.
Jsem strašně ráda, že jste mi blog přenesli s Martinem rok před koncem a bylo to v klidu a na pohodu.
Ještě jednou veliký dík.
Přeji vám hodně pevného zdraví, opakovala bych se, jsi svou životní náplní a optimismem pro mnoho lidí inspirací.
Moc bych přála vám, ale i nám, aby to příští před rokem měla v sobě punc normálního a klidného žití.
Stejně hluboce obdivují, že píšeš a přispíváš do tolika projektů. Já si na to čas už skoro nenajdu. Za ten program, co převádí blog do wp jsem fakt vděčná. Použili jsme ho. Ať se daří ve všech směrech a snad na Grabštejně ahoj!
Milá Veruce, jsem ráda za to, že mi přistál v poště odkaz na tvůj blog, už tě neztratím. Před rokem jsme si nikdo nedovedli představit, co na nás potom dopadlo. Snad nikdo. Život je jiný, něco jako po 11. září v Americe. Hroutila jsem se nad zánikem Blog.cz, a ještě větší obtíž se přihrnula. Dám se do čtení na tvém blogu, zatím jsi pro mě autorsky “nová”. Ale píšeš, tedy jsi. Přeji tobě i všem ostatním kolem tebe, aby vás nákaza míjela a udrželi jste si aspoň naději na lepší časy. Děkuji a zdravím. Kitty
Milá Verunko, před rokem jsme všichni měli spoustu plánů, nápadů a říkali si, že Čína je daleko a později, že i ta Itálie je ještě docela daleko.
Museli jsme ze svých plánů hodně slevit.
Vy jste toho s rodinou stihli opravdu hodně, nejen co se cestování týče, ale i psaní článků, jak vyplývá z této bilance..
Zvládli jste pomoci nám, kterým bylo líto opustit “to své” na Blog.cz a pomohli nám přenést vše na nové působiště. Za to patří tobě i Martinovi obrovský dík.
Chci být optimista a doufám, že ten letošní rok nebude ještě horší, než ten, se kterým jsme se rozloučili.
Měj hezké dny a ještě jednou děkuji.
Před rokem a něco jsme ještě byli lyžovat v Rakousku a zdá se to teď jako vzpomínka na první republiku. A v létě, kdy se optimisticky rozvolnilo, jsme absolvovali ještě několik pěkných cest.
Veroniko a Martine, za Vaši nezištnou pomoc s migrací jsme Vám velkými dlužníky. Tím jste pomohli udržet blogovou pospolitost virtuálních známých, vše funguje bez nepříjemných překvapení a v tomto směru je vše veselejší a snad se to přenese i zdravotní situace.