veruce.cz

Vrchlické vodopády

Vrchlické vodopádyNašlapáno: cca 2,5 km
Stoupání: cca 50 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Na tento výlet jsme se vydali už před třemi lety a vyrazili jsme z Bylan, které leží, co by kamenem dohodil od Kutné Hory. Dva Vrchlické vodopády jsou uměle tvořené díky blízkému rybníku, působí však velmi přirozeně.

Pamatuji si, že jsme se báli, že vodopád kvůli panujícím vedrům a suchu ani nenajdeme, díky rybníku si však drží dobrý průtok prakticky neustále.

Velké šance (Mosty u Jablunkova)

Velké Šance - Mosty u JablunkovaHradiště Velké šance se nachází na jižním konci Mostů u Jablunkova při vedlejší cestě na Čadcu (nedaleko hraničního přechodu Šance, přesně zde). My jsme na něj narazili prakticky náhodou, když jsme hledali místo k zaparkování před cestou na blízké kamenné koule v Megoňkách.

Velké šance byly součástí Jablunkovských šancí a stála zde jejich hlavní pevnost. Jablunkovské šance přestavovaly pás opevnění proti Turkům v Jablunkovském průsmyku – podél slezské zemské hranice. První předpokládané opevnění v těchto místech se předpokládá již ve 14. století. S jistotou zde stálo v první třetině 16. století, kdy hrozil vpád tureckých vojsk. O století později je rozbořili Uhrové a vzápětí byly urychleně opraveny pro hrozící vpád švédských vojsk. V průběhu 17. století došlo opět k poškození, opravám a následně k prohlášení za zemskou pevnost se stálou posádkou. Útoky uherských povstalců se odtud odrážely jak v druhé polovině 17., tak začátkem 18. století. V první třetině téhož století zde vznikla pevnost s hvězdicovitým půdorysem, kasárnami a sklady. Valy a příkopy byly při té příležitosti zpevněny. 

Kamenné gule v Megoňkách

Kamenné gule v MegoňkáchNašlapáno: cca 3,5 km
Stoupání: cca 90 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Na tuto zajímavost jsme narazili náhodou při plánování výletu, který by bylo možno absolvovat ve stávajících vedrech. Vyrazili jsme z Mostů u Jablunkova pěšky přes les. K místu je však možné dojet autem ještě blíže, a to do obce Vyšné Megoňky.

V místním kamenolomu se nachází světový unikát – pravidelné kamenné koule obřích rozměrů (až 2,5 m), u nichž se stále zkoumá jejich původ a vznik. Objevily se při odstřelu horniny v 80. letech minulého století, kdy se nečekaně vykutálely ven. Roku 2003 bylo místo vyhlášeno za přírodní památku Megonky.

Ještěd a Mohyla letců

výhled z JeštěduNašlapáno: cca 5 km
Stoupání: cca 280 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Dodnes je mi z našeho „mastňáckého“ výstupu smutno. Původně jsme chtěli vyrazit z Kryštofova údolí (odkaz vede na mé fotografie místních viaduktů) pěkně po svých až nahoru. Nakonec to dopadlo tak, že jsme vyrazili z Výpřeže, která se nachází o dobrých 330 výškových metrů výše. Mělo to svůj důvod, a tím bylo vedro, které ten den panovalo. Nechtěli jsme trápit ani sebe, ani naše čerstvé batole.

Vyrazili jsme tedy z placeného parkoviště (která jinak až na výjimky odmítáme) po červené a na rozcestníku Nad Výpřeží jsme se rozhodli zaskočit se podívat i na Mohylu letců.

Rybenské perničky

Okolí Pusté RybnéNašlapáno: cca 8 km
Stoupání: cca 220 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Rybenské perničky už jsme navštívili několikrát (reporty z výletu – 2010 a 2012), ale ke Žďárským vrchům máme vřelý vztah a rádi se tam vracíme. Tento report zachycuje výlet z roku 2017.

Tenkrát jsme zvolili kratší procházku z Pusté Rybné, kde se nachází osmiboká roubená stodola. Má se v ní nacházet výstava zemědělských strojů, my si však všimli pouze velkého nepořádku před ní.

Zub(r)štejn

Zubštejn/ZubrštejnNašlapáno: cca 1,5 km
Stoupání: cca 90 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Zřícenina tohoto hradu to je jedna záhada vedle druhé. Informace o něm můžete hledat pod dvěma podobnými jmény – Zubštejn nebo Zubrštejn. Jedná se o chráněné pozůstatky jednoho z největších moravských hradů. Leží nedaleko Pivonic (dnes část Bystřice nad Pernštejnem) a také nedaleko vodní nádrže Vír.

Historici stále zkoumají, zda byl hrad postaven v první polovině 13. nebo až 14 století. V prvním případě by se jednalo o nejstarší hrad na území Moravy, ale novější závěry se přiklánějí spíše k druhé variantě. V držení jej měli pánové z Pernštejna, z Kamene i z Boskovic a další. V polovině 16. století se již udává jako zpustlý.

Hukvaldy

Hrad HukvaldyNašlapáno: 4 km
Stoupání: cca 190 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne
Trasa: zde

Dobré jídlo v okolí: Hukvaldská restaurace Leoše Janáčka (přímo pod hradem)

Známý a rozlehlý moravský hrad jsem kdysi dávno navštívila. Moc si z toho nepamatuji, takže mě ze všeho nejvíc překvapilo jednak to, kolik se toho zachovalo, a také, kolik je toho v současnosti zpřístupněno. V současné sestavě jsme se sem vydali před dvěma lety, ale stihli jsme to tehdy jen k Bystroušce, poté jsme se horko těžko stihli v blízké restauraci schovat před lijákem.

Tentokrát jsme vyrazili Měrkovic. Z předchozí zkušenosti jsme věděli, že je v Hukvaldech problém s parkováním. Tentokrát jsme měli na lidi štěstí, všichni zvolili pro sváteční den jiná místa a akce, a tak se na hradě sešlo únosné množství návštěvníků :)

Prošli jsme oborou, zastavili se u lišky a vydali se vzhůru do kopce. Cestu lemují stromy a některé z nich jsou opravdu obdivuhodné. 

Gírová (840 m. n. m.)

Cestou na Gírovou (Beskydy) Našlapáno: 4 km
Stoupání: cca 190 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne, tam a zpět
Trasa: zde

Dobré jídlo v okolí: Restaurace Studeničné, dá se u ní i zaparkovat (parkování není vyhrazeno jen zákazníkům), nebo se jen stavit cestou na Gírovou či zpět např. z Mostů u Jablunkova.

Tento článek bude stejně krátký jako výlet :)

V Beskydech jsme vyrazili z chaty Studeničné na blízkou Gírovou. Malého jsme nechali s babičkou na houpačce u chaty a pojali to jako rychlovýšlap. Nicméně o výšlapu se nedá moc hovořit. Kromě závěrečného kopce, kdy se na 200 vzdálenostních metrech nastoupá 60 metrů výškových, vede cesta po červené jen mírně zvlněným terénem. Záležitost na hodinu se vším všudy.

Před rozcestníkem Štípanka se nabízí pěkný výhled na Beskydy.

Bylo za komunistů lépe? – Hynek Řihák

Bylo za komunistů lépe? - Hynek ŘihákPřed nějakou dobou (konkrétně před sedmi lety) jsem tady na blogu zveřejnila článek Za komunistů bylo dobře. Teď se mi do rukou dostala publikace Bylo za komunistů lépe?, která mě zaujala hned svým názvem, který mi můj starší článek připomíná. Obsahově se však liší. Zatímco já psala obecně o největších zvěrstvech minulého režimu, kniha Hynka Řiháka popisuje zejména nedostatky „dokonalého“ socialistického hospodářství.

Hned v první kapitole se zaměřuje na problémy v zásobování. Už tady jsem se dozvěděla něco nového. Všichni víme, že se stály fronty na banány a maso, to však nebyly jediné komodity, kterých se v obchodech nedostávalo. V některých letech například lidé postrádali toaletní papír a dámské hygienické potřeby. V knize jsou citovány kroniky vybraných měst, které informace týkající se tohoto problému obsahují.

Druhá kapitola je věnována zastaralému technickému vybavení v lehkém a zejména v textilním průmyslu. Po revoluci bylo nutné veškeré vybavení zmodernizovat a není se tedy čemu divit, že to pro mnohé podniky znamenalo definitivní konec.

Ve třetí kapitole si můžeme přečíst výroky některých politiků na témata zásobování či nečistota ve městech. Kapitola se částečně zaobírá tím, jak Praha svého času zaostávala v občanské vybavenosti za ostatními kraji celého Československa.

Voda se od doby minulého režimu prý zdražila o 1 177 %. Čtvrtá kapitola se věnuje tomu, že nízká cena vodného a stočného není to jediné, co je třeba posuzovat. Na mnoha místech byla voda špatné až velmi špatné kvality, téměř nepitná. A nejen voda samotná, ve špatném stavu se ponechávaly i vodovody a kanalizace. Tím, že se na údržbě takto šetřilo, bylo možné udržovat nízké ceny celorepublikově.

Z Ratají n. S. přes Sázavu do Stříbrné Skalice

Rataje nad Sázavou (hrad Pirkštejn a zámek) > Kuchelník > Ledečko > Talmberk (hrad a lom) > Mrchojedy > Budín > Sázava > Černé Budy (vyhlídka a hradiště) > Stříbrná Skalice žst. (obec Samechov)

Černé Budy / Sázava vyhlídkaNašlapáno: 19 km
Stoupání: cca 500 m
Náročnost: střední
Okruh: ne
Trasazde

Malý se teď venku raději nosí, než aby chodil sám, tak jsme se rozhodli toho využít a vyrazit na déle plánovaný výlet z Ratají nad Sázavou do Stříbrné Skalice. Tento článek nebude jen klasickým fotoreportem, ale i jakýmsi srováním míst, které někteří z vás možná znají z hry Kingdom Come: Deliverance. Cestu podél řeky Sázavy jsme plánovali už pár let předtím, než tato hra vyšla, její dohrání nás však donutilo se tam konečně vydat :) Abych své běžné čtenáře nenudila, rozhodla jsem se podrobnosti týkající se hry, psát do samostatných odstavců, když tak je klidně přeskakujte ;)

Autem jsme dojeli k železniční zastávce Stříbrná Skalice, která se nachází pár kilometrů za obcí, resp. až na území obce Samechov.  Skalici jsme si prohlédli pouze z auta, protože nás tlačil čas. Na vlak jsme čekali pouze 10 minut a o půl hodiny později jsme už vystupovali v Ratajích nad Sázavou.